Opencard: Zastupitelka ,má přímý důkaz o vazbě Haguess na magistrát'

Opencard. Ilustrační foto.Foto: Tomáš Adamec

Pražská zastupitelka Jana Ryšlinková tvrdí, že má další přímý důkaz o tom, že si firma Haguess šila sama na míru projekt Opencard. Dokládá to několika e-maily z roku 2006 mezi pracovníky magistrátu, dnešním ředitelem Haguessu Petrem Stránským a firmami, které se projektu účastní.

Z e-mailů, které odcházely a přicházely z adresy Petra Stránského, které Jana Ryšlinková předložila, je zřejmé, že posuzoval a revidoval smlouvy k Opencard. Český rozhlas měl možnost do sady e-mailů nahlédnout. 

V jednom z nich například Stránský schvaluje smlouvu s Haguessem. V dalších e-mailech posílá přes prostředníky z magistrátu smlouvy s dalšími firmami, které se na projektu podílí, nebo radí úředníkům ohledně výběrového řízení. 

Ryšlinková tvrdí, že e-maily pocházejí z relevantních zdrojů na magistrátu, a předloží je protikorupční policii, která začala projekt Opencard vyšetřovat. 

"Pan Stránský je tam všude jako člověk, který schvaluje ty smlouvy, schvaluje různé technické detaily. Lidé z magistrátu se ptají přímo pana Stránského, zda je to takhle v pořádku, právníci mu přeposílají smlouvy, on na to odpovídá," uvádí Ryšlinková. 

Pražský magistrát se ústy Jiřího Wolfa dušuje, že s Petrem Stránským neměl žádnou smlouvu na konzultační a poradenské služby ohledně Opencard. 

"Tak my žádnou takovou spolupráci v současné době podle všech výsledků nemáme evidovánu," říká Wolf. 

Totéž tvrdí i stávající šéf Haguessu a roli, kterou mu v procesu přípravy připisuje zastupitelka Ryšlinková, rezolutně popírá. 

"Ne. A hlavně jsem tedy skutečně žádné smlouvy, a už vůbec ne za stranu magistrátu s žádnými z uchazečů neřešil. Takže nepředpokládám, že by ani taková e-mailová komunikace mohla existovat. Existuje bezpochyby e-mailová komunikace, která se týkala pak později řešených věcí kolem projektu jako takového, ale ne kolem smlouvy," říká Stránský. 

Projekt Opencard začal vznikat v roce 2006. Podle auditů byl ale špatně nastavený byznysplán a město vyšel na 888 milionů korun. Dnes už měla karta plně fungovat, ale má jen několik funkcí. Audity upozornily například na nevýhodnost smluv nebo dělení zakázek.