V 99 letech zemřel Adolf Burger, autor knihy Ďáblova dílna
Ve věku 99 let zemřel Adolf Burger, poslední žijící pamětník padělatelské dílny v nacistickém koncentračním táboře Sachsenhausen. Vyučený tiskař musel pro Němce falšovat britské libry, americké nebo švýcarské pasy. O svých osudech za války napsal knihu Ďáblova dílna, podle níž vznikl film oceněný Oscarem. Zprávu o Burgerově smrti potvrdila jeho dcera.
Burger se narodil v roce 1917 ve Velké Lomnici u Popradu. Pochází ze židovské rodiny, v mládí byl členem sionistické organizace Hašomer Hacair, kterou později jako dospělý krátce i vedl. Vyučil se typografem. Po dokončení učení se živil krátký čas jako stavební dělník a v letech 1937–1939 sloužil v československé armádě.
Hovoří Adolf Burger, podle jehož knihy Ďáblova dílna byl natočen stejnojmenný rakousko - německý snímek, čerstvý držitel Oscara v kategorii nejlepší neanglicky mluvený film.
Po vypuknutí války pracoval jako typograf v Bratislavě a zapojil se do tajné odbojové skupiny mladých komunistů, která se věnovala záchraně slovenských Židů před transporty. Burger tiskl falešné křestní listy. V srpnu 1942 byla akce prozrazena a Burger byl dopaden, zatčen a spolu se svou ženou Giselou transportován do Osvětimi. Dvaadvacetiletá Gisela koncentrák nepřežila.
„Po smrti ženy v Osvětimi jsem měl dvě možnosti: Jít na drát, chytit se 1000 voltů a být mrtvý. Rozhodl jsem se ale pro život, abych mohl napsat o tom, co tady udělali,“ řekl Burger pro projekt Paměť národa.
Burger ale Osvětim přežil. V roce 1944 byl povolán jako typograf do Sachsenhausenu. Zde se spolu s dalšími 130 vězni podílel na největší padělatelské akci v dějinách, kterou zahájilo nacistické Německo za účelem oslabení britské měny a pro své vlastní finanční machinace.
Ďáblova dílna - hovoří devadesátiletý Adolf Burger, za války vězeň několika koncentračních táborů, podle jehož knihy Ďáblova dílna natočil režisér Stefan Ruzowitzki stejnojmenný snímek.
„A když jsem šel přes brány koncentračního tábora Sachsenhausen, udělali ze mě padělatele! Já jsem byl přeci obyčejný knihtiskař, který musel padělat 132 milionů anglických liber, jugoslávské peníze proti Titovi jsem padělal. Museli jsme dělat pasy, spisy, všechno pro špionáž. 142 typografů z celého světa – Holanďani, Belgičani, Francouzi, Češi, Maďaři… Ale všechno směli být jen Židi nebo položidi. Árijec dovnitř nesměl… To je logické! Kdo ví takové tajemství, ten nesmí žít,“ vzpomínal Burger.
Díky zmatku v řadách esesmanů ke konci války se většina členů „padělatelského komanda“ dočkala osvobození. Podle původního plánu měla být celá skupina, zapojená to přísně utajované akce, zlikvidována. Adolf Burger po osvobození koncentračního tábora Ebensee ještě s vypůjčeným fotoaparátem pořídil dokumentaci nacistických zvěrstev, která potom posloužila jako základní materiál k jeho první publikaci o koncentračních táborech.
Dvacet let po konci války se pod dojmem zpochybňování holocaustu neonacisty začal věnovat novinářské činnosti a zdokumentoval celou padělatelskou akci v knize Des Teufels Werkstatt u nás známou jako Ďáblova dílna. V roce 2007 byl na motivy jeho knihy natočen rakousko-německý film Die Fälscher (Padělatelé, v české distribuci pod názvem Ďáblova dílna). V USA byl film oceněn Oscarem za nejlepší zahraniční dílo.
