Boxer Němec kradl jablka, na OH ho 'řízli' a v Anglii slyšel Beatles
Letos je to padesát let od největšího úspěchu v kariéře boxera Josefa Němce, bronzového medailisty z olympiády v Římě 1960. Kromě toho získal také tři cenné kovy z evropských šampionátů.
Josef Němec se narodil 25. září 1933 v Českých Budějovicích. Ke sportu ho přivedl jeho otec, který boxoval a zápasil po arénách.
"Když boxoval v těch arénách, tak ten, co vyvolával lidi na pódium, říkal, že vítěz dostane pět tisíc. To byly tehdy velké peníze. Pravda, že v ringu těch pět tisíc dostal, jenže v maringotce je vrátil, dostal šedesát korun a šel domů," vzpomíná Němec.
Doma na jeho otce čekaly dvě dcery a sedm synů, z nichž tři se potatili a pokračovali v boxerské tradici. Nejmladší z tria Josef se dále věnoval i fotbalu, hokeji a také jedné netypické sportovní disciplíně.
"Byli jsme borci v tom, že jsme dělali zahrady. Přelítli jsme přes ploty a museli jsme rychle utíkat, aby nás nikdo nechytil, protože by nás zmrskali. Ale to nebylo cílevědomé, že jdeme na jablka, abychom měli lepší formu," přiznává Němec, že rošťáctví nebylo plánovanou součástí fyzické přípravy, a oči mu přitom stále čertovsky svítí. I kdyby ale přes ploty neskákal, s kondicí by problémy neměl…
"S Bohoušem Němečků jsme makali jako blbci. Denně jsme naběhali dvacet kilometrů. Bez nadsázky. Před tréninkem šest kilometrů, po tréninku deset kilometrů do Kamenného Újezdu nebo šest na Borek," říká Josef Němec.
Dává tak vzpomenout na Bohumila Němečka, olympijského vítěze v lehké welterové váze z olympiády v Římě 1960. Na stejné akci se Josef Němec radoval z bronzu v těžké váze. I když, radoval…
"Tam mě řízli, jak se lidově říká. Vzali mě u huby, protože ten Piccoli to nevyhrál," vzpomíná Němec na prohrané semifinále římské olympiády. V něm ho potkala i smůla v podobě prasklé rukavice.
Němec byl sportovním gentlemanem
"Kdybych já držel hubu... Já ho měl na vále, jenže to by nebylo férové. Já mám čisté svědomí, můžu říct, že za celou kariéru jsem nebyl ani jednou napomínaný," přiznává českobudějovický rodák a dodává, že když negativní semifinálové emoce opadly, převážily ty radostné.
"My jsme byli s Bohoušem v sedmém nebi. Řekli jsme si, že příště jedeme na další olympiádu, a plácli jsme si. A to se muselo makat, protože už po nás šli. Chtěli nás vyprášit."
A přestože "se makalo", na olympiádě v Tokiu 1964 vypadl Bohumil Němeček ve druhém kole a Josef Němec už v tom prvním. Zapomenout samozřejmě nelze ani na medaile z evropských šampionátů. V roce 1957 vybojoval Josef Němec v Praze bronz, o dva roky později si to v Lucernu zopakoval. A z roku 1963 má ve sbírce zlato z Moskvy, a tím pádem i titul mistra Evropy.
Kromě sportovních úspěchů i neúspěchů ale vzpomíná Josef Němec rád také na to, co díky boxu viděl a slyšel: "Když jsme s národním týmem byli v Anglii, tak jsme viděli Beatles. Hráli nám na večeři - to se nezapomene!"
