Plavkyně Baumrtová dnes na ME pro Česko první medaili nezískala. Na stovce znak byla pátá
Česká plavkyně Simona Baumrtová první útok na stupně vítězů na mistrovství Evropy v krátkém bazénu v izraelské Netanji v medaili neproměnila. Na stometrové trati jí v závěru došly síly a výkon 57,73 sekundy stačil na páté místo. Vyhrála podle očekávání Maďarka Katinka Hosszúová, která dohmátla v čase 55,42.
Zdálo se, že Baumrtová se po dvou letech medailového strádání opět dostala do pohody, v rozplavbách i semifinále předvedla jistý výkon. Její semifinálový čas 57,13 by jí dnes zajistil stříbro.
Jenomže možná přemíra snahy či zbytečně velká nervozita způsobily psychickou potíž. „Je to tak. Zase ta moje hlava. Já už fakt nevím, jsem zoufalá,“ hlesla Baumrtová.
V polovině závodu byla bezpečně druhá, ještě na poslední obrátce 25 metrů před cílem figurovala na pódiové pozici. Pak se propadala. „Byla jsem ztuhlá,“ přiznala. Do řeči jí moc nebylo. Vždyť obhajovala stříbro ze šampionátu v Herningu před dvěma lety a doma má už devět individuálních medailí z ME v pětadvacetimetrovém bazénu. A navíc dnes zaostala za vlastním českým rekordem skoro a sekundu a půl.
Už roky spolupracuje s psychologem, ale nastavit si hlavu na vítěznou notu se jí nedaří. „Je to vidět,“ hlesla smutně. Že polovinu trati plavala dobře, to neřešila. „To je přeci jedno. Je to stovka. Je to psychický problém. Nevím, no. Mám na čem pracovat,“ věděla. Problém je v nedostatečně sebedůvěře. „Ano, to je ten problém,“ uznala.
Rozhoduje jen hlava, ví Simona Baumrtová. Na plaveckém ME poplave o medaili
Číst článek
Dva roky o sobě pochybuje, dva roky nevybojovala žádnou medaili, dva roky zaostává za svými rekordními časy, které by jí jasně zajistily cenné kovy. V Netanji si začala pomalu věřit, ale dnešní finálový závod ji opět srazil do kolen. „Mrzí mě to hrozně,“ konstatovala. „Už na padesátce jsem tušila, že to není ono.“
Po semifinále zářila, usmívala se a vtipkovala. Po dopoledním programu kulila překvapivě oči nad svým rekordním časem na padesátce z mixové štafety, který se ukázal jako chybný. Nic nenasvědčovalo tomu, že by neměla získat medaili. Pro mnohé to byla hotová věc.
„Jsem prostě zklamaná, ale nenadělám s tím nic. Navíc, když víte, že na to máte. To je to nejhorší, když to neumíte prodat,“ smutnila. Cítila bezmoc, byť má před sebou ještě další dvě disciplíny, v nichž by rovněž mohla útočit na cenný kov. „Snad se to někdy zlomí,“ pokrčila rameny.
Ve finále dnes byl nečekaně také Pavel Janeček v polohovém závodu na 400 metrů, ale na svůj český rekord z dopolední rozplavby 4:08,78 minuty nedokázal navázat. Naopak byl o více než pět sekund pomalejší a skončil osmý. "Ráno mi to sedlo, teď už jsem byl hodně unavený," zhodnotil to.
