Vyhrál Zlatou tretru, ale do Ria se asi nepodívá. Protéza ho může zvýhodňovat

Hendikepovaný sportovec Markus Rehm nejspíš nebude historicky druhým atletem se zdravotním postižením v olympijských soutěžích. Dálkař, který má pod kolenem amputovanou odrazovou nohu, totiž musí dokázat, že mu protéza nedává žádnou výhodu. A to se mu zatím nepovedlo. A protože do zapálení olympijského ohně v Riu zbývá 37 dnů, naděje se neustále snižuje.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Německý dálkař Markus Rehm vyhrál v pátek ostravskou Zlatou tretru ve skoku dalekém výkonem 813 centimetrů

Německý dálkař Markus Rehm vyhrál v pátek ostravskou Zlatou tretru ve skoku dalekém výkonem 813 centimetrů | Zdroj: Reuters

„Byl to jeden z kroků do Ria. Ještě uvidím, do jaké soutěže tam nastoupím. Snad to půjde stejně jako tady a svůj výkon zlepším,“ mluvil německý atlet ještě optimisticky po svém květnovém vítězství na ostravské Zlaté tretře.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hendikepovaný Rehm zřejmě musí na olympiádu zapomenout, kvůli protéze se do Ria nepodívá

Tam porazil všechny zdravé dálkaře výkonem 813 centimetrů. Ve spolupráci s Mezinárodní atletickou federací IAAF pak postoupil několik měření, která měla přijít na to, jestli jeho protéza působí podobně jako odrazový můstek…

„Dostáváme se do paradoxní situace Maxipsa Fíka. Ten měl ve večerníčku na nohách pružiny a dokázal na závodech skákat daleko dál než sportovci. Podle mě lze tu protézu dimenzovat tak, aby pomáhala víc, než kdyby se odrazil svoji zdravou fyziologickou končetinou,“ přibližuje svůj pohled šestinásobný paralympijský cyklistický vítěz Jiří Ježek.

Ten je vyučeným protetikem a mohl by tedy protézy stavět. IAAF neprokázala, že Rehmovi náhrada nohy pomáhá, a tak přistoupila k šalamounskému řešení. Němec musí mít důkaz, že ho protéza nezvýhodňuje….

„Protézy mohou být nasazované na pahýl prostřednictvím silikonového pouzdra. To spojení bude mít omezenou tuhost, bude se v něm mařit nějaká energie. Z tohohle hlediska by se dalo říct, že to může mít limitující efekt,“ poukazuje odborník na biomechaniku František Lopot na fakt, který by mohl Rehmovi s olympijským snem pomoci, ale jeho naděje následnou větou sráží na minimum.

„Protože se konstrukčně ten kotník dá navrhnout šikovněji, než je ten anatomický. Takže když to vezmete z druhé strany, tak by se tam našel prostor, který by mu poskytoval výhodu,“ doplňuje Lopot.

A tak nejspíš Markus Rehm nenapodobí sprintera Oskara Pistoriuse, který se dvěma protézami závodil před čtyřmi lety na olympijských hrách v Londýně.

Stanislav Zbyněk, Jakub Marek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme