Chovy včel v České republice decimují choroby. Hrozí, že vyhyne až třetina včelstev
Letošní zima je pro včely nepříznivá a hrozí, že bude málo medu. Prozatímní odhady říkají, že včelaři přijdou až o třetinu včelstev. Chovy včel v České republice decimuje nemoc varroáza a virová onemocnění. Postižení je přitom větší v nižších nadmořských výškách.
Už od jara loňského roku ohrožují včelstva nemoci. I proto bylo loni přibližně o polovinu méně medu než obvykle. Zhruba čtyři tisíce tun. Mírná zima přitom rozšiřování včelám nebezpečných roztočů dál napomáhá.
„Varroáza – to je onemocnění způsobené roztočem, který se množí na včelím plodu. Pokud je mírná zima, tak včelstvo chová plod i přes zimu a s každou generací se počet roztočů namnoží. Čím je tedy generací v tom roce více, tím je i více generací roztočů a v létě počet roztočů přeroste včelstvu přes hlavu a dojde k oslabení včelstev,“ vysvětluje Miloslav Peroutka ze zdravotní komise Českého svazu včelařů.
Včelstva začala ve větší míře hynout už loni na podzim. Po letošní zimě, kdy se vlastně cyklus zopakuje, se teprve ukáže, jak dalece jsou včely napadené. Včelaři to zjistí, až na jaře otevřou úly.
Miloslav Peroutka se obává, že zahyne až třetina včelstev. Horší to zřejmě bude v nižších nadmořských výškách. Tam už loni byla včelstva podvyživená.
„Nejen co se týče medu, ale hlavně pylu. Ukazuje se, že jedna z příčin mizení včel je i určitá pylová podvýživa – pyl je zdroj bílkovin pro včelstvo a také nedostatek nektarové snůšky. A právě v té intenzivně obdělávané oblasti včelstva trpí tím, že mají takovou pylovou monodietu, že jsou živena jedním druhem pylu, a to je špatné,“ myslí si Peroutka.
Pestrou stravu mají rozhodně včely ve městech. I v Praze stále přibývá nadšených včelařů. Například spolek dětí s názvem Včelaříci má úly na Vyšehradě, na střeše nákupního střediska Chodov nebo v botanické zahradě. Členem Včelaříku je i šestnáctiletá Maruška Machačová. Ta říká, že z botanické zahrady je med úplně jiný:
„Je mnohem aromatičtější, pokaždé je ještě více jiný než med ze zahrad a parků, ale tady v botanické je to ještě více znát. Včelky se tam většinou drží trochu lépe, protože je tam více rostlin, takže tam stále něco kvete.“
Bojovat proti varroáze se dá především v létě odstraňováním napadeného plodu - hlavně trubčího. Podstatné je, aby včelstva ozdravovali všichni včelaři, protože pokud péči někdo zanedbá, šíří se z jeho úlů nákaza dál.
Svoji pomoc nabízí také ministerstvo zemědělství. Loni poskytlo dotace včelařům ve výši 80 milionů korun. Poskytuje i kompenzace při nutnosti likvidace včelstev. Na jeho obnovu i na boj proti varroáze mohou včelaři získat i dotace z evropských fondů. Začínajícím včelařům také pomáhají jednotlivé krajské úřady.
Rozdílné výsledky kontrol medu?
Včelí med je z potravin živočišného původu zbožím, které nejčastěji neprojde státními kontrolami. A také lidé si na kvalitu nabízeného medu často stěžují.
Kontrolu medu v obchodech provádí Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). A podle ní nejčastěji nesplňuje předpisy společnost JSG med. Za poslední tři roky neprošly medy této firmy ve 48 případech. Vyplývá to ze stránek Potravinynapranýři.cz, které provozuje SZPI.
O kontrolách medu potravinářskou inspekcí a veterinární správou informoval redaktor Jaroslav Gavenda
„Například přítomnost nepovolených sladidel, med tak nevyhověl specifikaci čistého medu. Dále SZPI zjistila nižší než legislativní požadavky stanovené hodnoty na aktivity enzymu diastáza. Důvodem nevyhovujících hodnot tohoto enzymu je například stárnutí medu,“ vyjmenovává zakázané látky, které v medech našli, mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.
Inspekce také objevila typ karamelu, který funguje jako barvivo. Firma JSG med ale výsledky inspekce odmítá a hájí se tím, že za med v obchodech je zodpovědný prodejce a ne výrobce. Toho hlídá veterinární správa, říká statutární ředitelka JSG med Gabriela Straková:
„My med nakupujeme, zpracováváme, skladujeme a distribuujeme. Nás se týkají kontroly veteriny. Až když se med umístí do obchodu, tak ho kontroluje SZPI. Pro nás to znamená, že nás se závěry SZPI netýkají, nejsou pro nás závazné, protože ona kontroluje prodejce. Pro nás jsou závazná stanoviska Státní veterinární správy.“
A stanovisko veterinární správy je, že zmíněný výrobce medu pouze zřídka překročil parametry, které předepisují kvalitu medu.
„Ty se navíc týkají pouze ještě kvalitativních parametrů. To znamená, že k porušení zdravotní nezávadnosti nedošlo. Důležitá věc je, že na kvalitě medu se podílí také skladování a nabízený prodej, během něhož se může kvalita medu zhoršit, pokud nejsou dodrženy skladovací podmínky,“ podotýká mluvčí Státní veterinární správy Petr Pejchal.
Výsledky kontrol potravinářské inspekce a veterinární správy tedy nejsou úplně stejné. Ministerstvo zemědělství už proto v této oblasti podniklo kroky. Podle informací Českého rozhlasu se obrátilo na Evropskou komisi.
Letos by měl v členských státech začít fungovat kontrolní program na falšování medu. Bude řešit problematiku laboratoří nebo rozdílných metod, kterými se kvalita medu prověřuje.
