Průzkum ČRo: EU by měla aktivněji řešit problémy třetího světa, míní 75 procent Čechů
Evropská unie by se podle tří čtvrtin Čechů měla bránit masivnímu přílivu nelegálních přistěhovalců na jih Evropy hlavně tím, že bude více řešit problémy třetího světa. Nadpoloviční většina lidí by pak uprchlíky okamžitě vracela do státu, ze kterého přišli. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu agentury Median pro Český rozhlas.
„Největší konsenzus je na tom, že bychom měli být aktivnější v řešení problémů zejména v Africe. Většina současné migrace třeba do Itálie směřuje z Libye, kde je bezstátí, které umožňuje nekontrolovanou migraci z ostatních zemí z Afriky, což si lidé uvědomují,“ vysvětluje sociolog Medianu Daniel Prokop.
„Je velmi těžké dělat nějakou represi vůči organizovanému zločinu a pašeráctví, protože když ve státě chybí nějaká struktura, která by to prováděla, tak je proti tomu bezbranný,“ upozorňuje.
Podporu zemím třetího světa a finanční pomoc uprchlickým táborům mimo Evropskou unii zdůrazňují hlavně vysokoškolsky vzdělaní lidé. V Česku také těsnou většinou (52 procent) převládá souhlas s tím, že by Evropská unie měla uprchlíky vrátit do země jejich původu.
„Kupodivu není až takový důraz, jaký bychom možná čekali, na represivní opatření jako je nevpouštění uprchlíků na evropské území,“ podotýká Prokop. Ano nebo spíše ano odpovědělo na tuto variantu celkem 44 procent respondentů.
„Obranářštější opatření zastávají nižší socioekonomické skupiny. Souvisí to s tím, že tito lidé jsou chudší a tradičněji založení. Mají větší obavy z konkurence na trhu práce, kterou migrace přináší, a mají i větší obavy z ohrožení bezpečnosti a tradiční kultury,“ říká Prokop. Podle něj jsou mezi těmito lidmi především voliči KSČM.
Mladí lidé jsou podle průzkumu otevřenější – častěji nesouhlasí s obranářskými postupy – kromě vracení uprchlíků do států jejich původu ani s tím, aby je EU na své území vůbec nepouštěla.
Rozdělit imigranty do všech států podle nastavených kvót by se určitě odvážilo jen 14 procent Čechů.
Válka a katastrofy jako důvod azylu
Lidé v průzkumu odpovídali také na to, co považují za oprávněný důvod k přijetí migrantů v Evropě.
„Nejvíc to platí pro válku, která ohrožuje životy lidí v oblasti. Tam 80 procent souhlasí s tím, že to je oprávněný důvod, kdy by měl být udělen azyl. Většina lidí si to myslí taky u ekologických katastrof, nedostatku vody, záplav,“ vyjmenovává sociolog.
„Víc než polovina lidí podporuje jako legitimní důvod azylu politické pronásledování a perzekuci. Ale menšina si to myslí u kulturního pronásledování, pronásledování kvůli rase, sexuální orientaci a podobně,“ dodává Daniel Prokop.
Průzkum se uskutečnil 22. a 23. dubna na reprezentativním vzorku 1028 lidí starších 18 let. Podrobné informace o metodologii výzkumu a struktuře vzorku zveřejňujeme zde.