Národní galerie se chystá vydat v rámci církevních restitucí dalších 10 děl. Kvůli neuzavřeným smlouvám je ale zatím nechce jmenovat. Další z celkových 40 žádostí dál projednává, pět zamítla. Nechce vydat například gotický obraz Madona z Veveří. Římskokatolická církev se proto obrátila na soud, který má dnes rozhodnout, kdo je vlastníkem.

Tento článek je více než rok starý.

3:15 7. srpna 2015 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Primárně je to obraz, který několik staletí visel v kapli Matky Boží na poutním místě, čili v prvé řadě je to z našeho pohledu nějaký symbol,“ říká právník římskokatolické církve František Severin.

To je podle něj hlavní důvod, proč chce Veverská Bítýška vzácný gotický obraz zpátky.

Madona z Veveří pochází z období před rokem 1350 a namaloval ji malíř z okruhu Mistra Vyšebrodského oltáře. Ten pracoval podle kunsthistorika Jana Royta na dvoře Karla IV.

„Doba Karla IV. je zcela zásadní. Takové osobnosti jako Mistr vyšebrodského oltáře, Mistr Theodorik patří mezi významné evropské tvůrce.“

Římskokatolická farnost tvrdí, že má být Madona z Veveří v kostelíku ve Veverské Bítýšce v okrese Brno-venkov. Obraz tam byl do roku 1938. Národní galerie zas vidí její místo dál v pražském Anežském klášteře.

Případ má na starosti Obvodní soud pro Prahu 1, který má dnes rozhodnout. Právník Národní galerie Ondřej Kolisko tvrdí, že na vzácný gotický obraz se restituční zákony nevztahují.

„Není prokázáno, že by v rozhodném období, tedy mezi lety 1948 až 1989, byla Madona z Veveří ve vlastnictví žalobce, tedy farnosti Veverská Bítýška,“ říká právník galerie.

Ondřej Kolisko nevylučuje ani další soudní spory. Národní galerie dostala celkem 40 žádostí o vydání děl. Předala zatím tři - například Vyšebrodský cyklus.

Veronika Hlaváčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít