Velký pátek bude opět státním svátkem, rozhodli poslanci
Mezi státní svátky zřejmě bude opět patřit Velký pátek, který je součástí Velikonoc. Lidovecký návrh, pod nejž se podepsali zástupci všech sněmovních frakcí vyjma KSČM, sněmovna schválila už v prvním kole projednávání. Souhlas by měl dát také Senát, který v minulosti podobný návrh sám předkládal.
Velký pátek, který připomíná biblické ukřižování Ježíše Krista, je svátkem v řadě evropských států, připomínají autoři návrhu v důvodové zprávě. Patří mezi ně například Německo, Rakousko, Slovensko a skandinávské země.
Předkladatelé v čele s KDU-ČSL připomenuli, že Velikonoce podobně jako Vánoce pokládají za významné svátky vzhledem ke kulturní tradici a zvykům i bezvěrci. Autoři argumentují i sociální stránkou zařazení Velkého pátku mezi svátky, které jsou dny pracovního klidu.
„Přispějeme tak k lepšímu skloubení pracovního a rodinného života. Žáci základních škol a studenti středních škol mají tento den již řadu let prázdniny, rodičům tak zařazením Velkého pátku mezi dny pracovního klidu pomůže vyřešit problém s hlídáním dětí a umožní rodinám strávit čas společně,“ uvedl předseda lidoveckých poslanců Jiří Mihola.
Připomenul také, že Velký pátek byl státním svátkem i v někdejším Československu. Zrušen byl až za komunistického režimu v roce 1951. Obnoven by měl být už příští rok vzhledem k tomu, že zákon má začít platit dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Návrh zákona podepsalo přes 90 zákonodárců ze všech klubů kromě KSČM. Podpis připojili i předsedové všech tří koaličních stran, stejně jako šéfové opozičních TOP 09 a ODS Karel Schwarzenberg a Petr Fiala nebo předseda poslanců Úsvitu Marek Černoch.
Proti návrhu se naopak v debatě jako jediný postavil místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek s tím, že hlavní velikonoční svátek vnímá jinak než jako připomínku dne, "kdy spasitel světa visí na kříži a všichni na něj plivou".
Odpůrci argumentovali ekonomickými dopady
Novelu o státních svátcích nakonec podpořilo 117 ze 147 přítomných poslanců. Pro hlasovalo i sedm komunistů. Osm poslanců z KSČM, ČSSD a ANO bylo proti. Zbylí včetně Kalouska se hlasování zdrželi.
Ministerstvo financí podle důvodové zprávy spočítalo, že den volna by ekonomiku připravil o 0,4 procenta ročního hrubého domácího produktu. Reálný dopad by prý ale byl podle jiných výpočtů mnohem nižší, nejvýše 0,1 procenta. Dopady na hospodářství by tak byly údajně zanedbatelné.
Hlavní ekonom společnosti Delloite David Marek pro Radiožurnál odhadl, že o jeden pracovní den kratší rok by se projevil snížením HDP zhruba o tři desetiny procenta. „Takováto změna ve výkonu ekonomiky by měla negativní dopad na veřejné finance, a to v rozsahu zhruba čtyř až čtyř a půl miliardy korun ročně méně,“ uvedl Marek.
Právě ekonomickými dopady dalšího volného dne argumentovali v minulosti odpůrci rozšiřování státem uznávaných svátků. Současný český kalendář obsahuje 13 svátků, přičemž dva z nich připadají na shodný den. Dnů pracovního klidu je tedy 12, některé z nich připadají na víkendy.
