Zájem Čechů o pasivní domy stoupá. Od roku 2013 je stát podpořil už 700 miliony
Nízké náklady na vytápění a větší ohleduplnost k životnímu prostředí. Tak popisují majitelé hlavní výhody svých pasivních domů. Na začátku ale musí do bydlení investovat víc peněz. Náklady jsou asi o deset procent vyšší než u stavby běžného domu. Češi o pasivní domy přesto mají v posledních letech zájem. Od roku 2013 vydal na jejich podporu Státní fond životního prostředí přes 700 milionů korun.
„Fasáda je z modřínového dřeva, z klasických palubek na pero a drážku,“ popisuje dřevěnou fasádu svého domu ekonom Jakub Kolínský. „Uvažovali jsme o tom, jestli nechat modřín zešednout, ale potom jsme nakonec zjistili, že když ho necháme napustit speciálním voskem, tak si dřevo zachová krásný modřínový odstín,“ doplňuje.
Před několika lety si jeho žena přála zahradu, a tak koupili starší rodinný domek na pražském Kamýku. Účet za topení se za jednu zimní sezonu vyšplhal na 40 tisíc korun, dvoupatrová stavba navíc rodině nevyhovovala. A tak se rozhodli pro pasivní dům.
Češi mají stále větší zájem o pasivní domy. Do jednoho z nich nás zavede redaktorka Eva Rajlichová
„Potřeba na vytápění je významně nižší. Ze 40 tisíc jsme se dostali řádově na 7 nebo 8 tisíc za rok,“ upřesňuje Kolínský. Srdcem každého pasivního domu je technická místnost.
„Tady je rekuperační jednotka. Z venku, ze severní fasády, nasává čerstvý vzduch a protiproudem ve výměníku se vzduch ohřívá odpadním teplem vydýchaného vzduchu, který jednotka zase vytahuje ven,“ popisuje majitel domu.
Mýty o domech
O pasivních domech se traduje řada pověr. Klíčem k nízkým nákladům za energie je dokonalá izolace domu - odtud mýtus, že je to stavba, kde nejdou otevřít okna. „V každé místnosti máme minimálně jedno otvíravé okno, takže si můžeme všude vyvětrat,“ vyvrací mýtus Kolínský.
V létě pak okna otevírají často, v zimě méně. „Ale třeba tady v kuchyni, když vaříme něco aromatického, tak si okno otevřeme kdykoli a aspoň třeba na chvíli vyvětráme,“ dodává Jakub Kolínský.
Na stavbu pasivního domu získal 400tisícovou dotaci ze Státního fondu životního prostředí. Nejrozšířenější jsou pasivní stavby v Německu, Rakousku a Velké Británii.
