Novela zaručí studentům jeden rok studia navíc zdarma, univerzity přijdou o miliony

Na vysokých školách se možná od září změní některá prospěchová stipendia pro studenty. Jde o bonusy, které dostávají například za pomoc škole. Peníze na ně totiž školy rozdělují z poplatků, které vybírají od studentů za prodloužení studia. A novela školského zákona, která začne platit od září, nastavení poplatků mění.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Státní maturita 2011 (ilustrační foto).

Státní maturita 2011 (ilustrační foto). | Foto: Filip Jandourek

„Univerzita Palackého mi vyměřila poplatek za další studium, jelikož jsem přecházel z jiné vysoké školy pro nespokojenost s oborem,“ popisuje pětadvacetiletý Marek Vašut. Student historie navíc nestihl bakalářské studium dokončit včas. „Celkem mi vyměřili několikrát za sebou dvacet tisíc korun,“ dodává.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak se změní poplatky za prodlužování studia na vysokých školách, zjišťovala Pavla Lioliasová

Právě Univerzita Palackého má pro všechny obory poplatky za delší studium stejné, tedy dvacet tisíc korun. Třeba Univerzita Karlova, ale poplatky vypočítává podle oboru studia. „Výše poplatku za delší studium podle jednotlivých studijních programů pro akademický rok 2016-2017 se pohybuje v rozmezí od 13 do 31 tisíc,“ upřesňuje mluvčí UK Václav Hájek.

Když dnes vysokoškolák prodlužuje bakalářský obor, má nárok po třech letech řádného studia na jeden rok zdarma navíc. U magisterského dvouletého oboru je to stejné. Jenže ne vždy to tak v praxi fungovalo.

Ztráty v desítkách milionů

Pokud někdo protahoval studium na bakalářském stupni, nemusely mu už univerzity uznat nárok na bezplatné prodloužení i na magistru. Novela vysokoškolského zákona to ale studentům nově zaručí. I tak si vysoké školy přijdou na poplatcích na desítky milionů korun. Například studenti Masarykovy univerzity loni škole za delší studium zaplatili přes 72 milionů.

„Všechny částky vybrané za poplatky za prodlouženou délku studia jsou ze zákona příjmem stipendijního fondu. Nelze je tedy použít na nic jiného. A jsou vlastně takto vraceny studentům formou stipendií,“ popisuje mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová. O kolik peněz méně vyberou kvůli novele vysokoškolského zákona, nedokáže odhadnout.

Podle Fojtové se to ale může odrazit v rozpočtu na prospěchová stipendia - buď budou nižší, nebo je dostane méně lidí. Vliv to naopak nebude mít na příplatky na ubytování. Na ně totiž školy vybrané peníze použít nemůžou. „Ten největší balík z toho jde na podporu výjezdů studentů do zahraničí. To znamená výměnné pobyty, které jsou financovány nikoli třeba v rámci Erasmu, ale škola je podporuje dál,“ dodává prorektor Vysoké školy ekonomické Petr Dvořák.

Vysoká škola ekonomická, student, školství, výuka (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek

Poplatky může škola i snížit

Vyměřené poplatky ale vysoké školy můžou v určitých případech snížit. „Poplatky snižujeme, pokud student pobírá sociální dávky, pokud pobírá sociální stipendium, v případě vážných nemocí, držitelům ZTP nebo ZTP/P, v případě péče o dítě, o člena rodiny, sirotkům. Pokud jde o studijní výsledky, tam zohledňujeme zejména prospěch studenta, reprezentaci univerzity ve výzkumu a vývoji, zahraniční stáž studenta a vynikající sportovní výsledky,“ dodává mluvčí Západočeské univerzity v Plzni Kateřina Modrá.

Novela vysokoškolského zákona nově také ruší poplatek za další studium. Ten studenti platili v případě, že navštěvovali třeba další bakalářské studium. Školy ho ale mohly vyměřit maximálně ve výšce téměř tři tisíce korun ročně.

Pavla Lioliasová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme