Těla Gabčíka a Kubiše leží v 'odpadové šachtě'. Důstojné místo hrdinům zajistí až nový zákon

Těla československých parašutistů Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka i 71 let po skončení války leží v hromadné odpadové šachtě na hřbitově v pražských Ďáblicích. A minimálně další dva roky ještě budou.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Výsadek Anthropoid – rotmistři Jan Kubiš a Josef Gabčík

Výsadek Anthropoid – rotmistři Jan Kubiš a Josef Gabčík | Foto: z archívu Vojenského historického ústavu a Eduarda Stehlíka

Aby mohla být těla parašutistů, kteří byli hlavními aktéry atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, exhumována a důstojně uložena ve vlastních hrobech, je potřeba úplně nový zákon. Na jeho podobě se mají podílet nejen politici, ale i historici, archeologové a političtí vězni.

Původně měl být problém hromadných hrobů a exhumace těl z nich součástí novely zákona o pohřebnictví. Další možností bylo připojit novou legislativu ke stávajícímu zákonu o válečných hrobech ministerstva obrany.

„Problematika je však do té míry specifická, takže vznikne nový zákon. Novela v tomto případě nestačí,“ řekl serveru ECHO24.cz ředitel odboru pro válečné veterány na Ministerstvu obrany plukovník Eduard Stehlík. Příprava nového zákona však bude trvat nejméně dva roky. „Je smutné, že to řešíme až takhle pozdě. Nyní je ale třeba odvést co nejlepší práci, aby se neudělalo ještě více škody. Když už to počkalo tolik let, tak dva roky nic neznamenají.“

Nová legislativa musí také vyřešit nejasnosti týkající se terminologie. Odborníci se totiž stále nemohou shodnout, jestli se v případě masových hrobů jedná o skutečnou exhumaci nebo o archeologický výzkum. Dokonce nepanuje shoda ani nad pojmem hromadný hrob. Zákon by měl také ošetřit to, že ani ostatky dalších lidí v hromadném hrobě nebudou poškozeny. Toho se dlouhodobě obává Sdružení bývalých politických vězňů.

Za všechno může film

Diskuzi o osudu ostatků parašutistů, které se věnuje i britský The Guardian, vyvolal filmu Anthropoid, který měl premiéru na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech.

Problémem však je, že není zcela jisté, že těla obou atentátníků skutečně leží v hromadném hrobě v Ďáblicích. Dokumenty, které to potvrzovaly, shořely v roce 1968. Historici proto vycházejí ze svědectví pamětníků, kteří jsou dnes již mrtví.

Další komplikací je, že těla obou musí být řádně identifikována. Jenže těla by měla být bez hlav, které nacisté uřezali a naložili je do sklenic s formaldehydem. Na konci války se však hlavy ztratily. Mluví se také o jejich spálení.

Nejodvážnější odbojářský čin za druhé světové války

Jan Kubiš a Jozef Gabčík byli českoslovenští parašutisté vycvičení ve Velké Británii. V prosinci 1941 seskočili nad Protektorátem Čechy a Morava s úkolem spáchat atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Atentát spáchali 27. května 1942 v ostré zatáčce v pražské Libni. Heydrich byl při atentátu těžce raněn střepinou z Kubišova granátu. Přes rychlé ošetření se mu do rány dostala infekce, na kterou 4. června 1942 zemřel.

Gabčík a Kubiš zemřeli v pravoslavném kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici 18. června 1942, kde je spolu s dalšími 5 československými parašutisty obklíčilo na 800 příslušníků SS. Jejich úkryt v kostele vyzradil nacistům jiný parašutista Karel Čurda, který své kolegy zradil. Kubiš po boji zemřel na vykrvácení cestou do nemocnice, Gabčík stejně jako většina ostatních parašutistů spáchal sebevraždu.

Jejich těla byla později podle svědků uložena v hromadném hrobě, kde dnes spočívají společně s těly zrádce Karla Čurdy nebo kolaborantem a říšským ministrem K. H. Frankem. V hrobě by se měla také nacházet těla obětí komunistického režimu, utonulých nebo dětí.

„Je to nejstatečnější odbojářský čin 2. světové války, je to uznávané na mezinárodních fórech, když se o tom bavíme, a naši zahraniční kolegové se trochu podivují nad tím, že parašutisté nemají hrob. Oni leží v masovém hrobě. A myslíme si, že je teď příhodná doba, aby k tomu zvedli i diskuzi na veřejnosti a že veřejnost nás podpoří. Že by to mohlo být dokonce i teď, v souvislosti se senátními volbami,“ řekla v Neela Winkelmannová, ředitelka Platformy evropské paměti

Petr Jadrný Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme