J. Mucha: Dědečkovo dílo pomohl za války ‚zachránit‘ velitel wermachtu

Dnes je tomu 150 let, co se v Ivančicích u Brna narodil nejslavnější český malíř Alfons Mucha. V pětadvaceti letech sice odešel studovat do Mnichova a o dva roky později do Paříže a pak jeho cesta vedla do Spojených tátů amerických, kde byl uvítán jako největší dekorativní umělec světa, ale do Čech se vždycky rád vracel.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

John Mucha

John Mucha | Zdroj: ČTK

V roce 1910 se odstěhoval na zámek Zbiroh a tam 18 let pracoval na svém největším díle - na Slovanské epopeji.

„Moc těch věcí, o kterých se neví, neexistuje,“ říká potomek Alfonse Muchy - John Mucha, který je prezidentem stejnojmenné nadace. Reaguje na tak na žádost, aby o Muchovy řekl méně známé skutečnosti.

Přehrát

00:00 / 00:00

S Johnem Muchou natáčela Michaela Vetešková

Ve svých 46 letech se oženil s Marií Chytilovou a měl s ní syna Jiřího. Ten se později stal spisovatelem, válečným zpravodajem a bojoval na africké frontě, podruhé se oženil s matkou Johna Muchy - skotskou hudební skladatelkou Geraldinou.

„My jsme měli ohromnou kliku,“ vzpomněl si přece jenom Muchův potomek John Mucha, který střídavě žije v Londýně a v Praze, před lety se vzdal místa ředitele jedné londýnské banky a plně se věnuje odkazu své rodiny.

„Naše vila v Bubenčí byla převzata vysokým důstojníkem wermachtu. Kdyby to byl vysoký důstojník SS, nebo gestapa, tak tu dnes nesedím, protože babička by byla odvezena také do koncentráku a pravděpodobně by tam zemřela.“

Smrt po gestapáckém výslechu

Alfons Mucha zemřel v Praze 14. července 1939 po výslechu gestapem na zápal plic, další část rodiny byla deportována do koncentračních táborů.

„Ten důstojník wermachtu věděl o zázemí babičky, on jí víceméně chránil. Bojoval v Rusku. Po válce celá rodina zmizela my jsme neměli ponětí, co se s nimi stalo. V 60. letech můj otec otevíral výstavu v Mnichov a přišel za ním starý pán, bílé vlasy a říkal: Pane Mucha, vy mne neznáte, ale moje jméno je tak a tak. A otec přesně věděl, kdo to je. To byl ten důstojník. Tak se začali bavit a otec mu říkal: Projdeme výstavou a vy mi řeknete, který plakát se vám nejvíc líbí. A když ukázal na jeden, zeptal se otec proč. Plakát mu připomínal dobré časy v Praze při dovolené z Ruska. A otec řekl: Je to vaše.“

„Ano, odtáhli gestapáci dědečka, zemřel. Ale na druhé straně, nebýt tohoto důstojníka - jak říkám, být to člen SS, nebo gestapa, tak celý Muchův odkaz, celá sbírka, by neexistovala,“ poznamenal John Mucha.

Alfonse Muchu takřka přes noc proslavil divadelní plakát Gismonda,který si objednala pařížská herečka Sarah Bernhardt. Byl autorem prvních poštovních známek a bankovek samostatné Československé republiky.

A jak dokazuje nová výstava v pražském Obecním domě, Alfons Mucha byl také skvělým fotografem. Mimo to se zasloužil o obnovení svobodného zednářství v tehdejším Československu.

Milan Kopp, Michaela Vetešková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme