Hejtmani chtějí s vládou jednat o rozpočtu. Bojí se škrtů
Asociace krajů chce jednat s vládou o připravovaných úsporných krocích. Hejtmani se obávají, aby škrty na letošní i příští rok příliš nezasáhly do rozpočtů jednotlivých regionů. Kritika snížení výdajů zní hlavně ze středních Čech.
Podle hejtmana Davida Ratha bude možná muset Středočeský kraj zavřít některé domovy důchodců a utlumit chod některých svých dalších organizací. Vedení kraje se také bojí, že pokud vláda schválí zvýšení DPH z deseti na dvanáct procent, bude to pro kraj znamenat nárůst ročních nákladů o deset nebo patnáct milionů korun. Nedostatek peněz by podle hejtmana Ratha mohlo hodně pocítit i krajské zdravotnictví, včetně nemocnic a záchranné služby.
Ministr zdravotnictví Leoš Heger a prezident Svazu pacientů Luboš Olejár v Ozvěnách dne.
„Situaci hodnotíme jako velmi vážnou. Dá se říci dokonce dramatickou. Já chci a požádám pana ministra o osobní schůzku na toto téma, protože skutečně zde začíná být ohrožena dostupnost a kvalita zdravotní péče v rámci celého zajištění, co kraj dělá,“ zdůraznil Rath. Navíc podle něj dostal kraj od státu do svého rozpočtu jen letos o miliardu korun méně než vloni.
Podle ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka ale musí šetřit všichni a tedy i kraje. Vedení středočeského kraje radí, aby proto změnilo hospodaření.
Rozpočet není hotový
„Pokud musí pan hejtman Rath veřejně vyhlašovat a má pocit, že takovéto úspory nejsou na místě, tak pak bylo možná také dobré otevřít diskuzi, jestli by Středočeský kraj raději neměl část svých peněz místo na proplácení poplatků u lékaře nebo místo hrazení jízdného zdarma svým studentům, raději směřovat tyto prostředky do sociální oblasti,“ řekl Drábek.
Rozpočet na příští rok navíc ještě není sestavený. „V tuto chvíli nevím, z čeho vychází pan hejtman Rath, vzhledem k tomu, že zatím ani zdaleka není rozepsán do podrobných čísel návrh státního rozpočtu na rok 2011. Myslím si, že to jsou opravdu velmi předčasné spekulace o tom, kolik peněz a které oblasti bude moci vláda, potažmo ministerstvo práce a sociálních věcí, přidělit,“ podotkl Drábek.
Předseda Asociace krajů Michal Hašek ale chce přímo od vlády slyšet, s čím mohou kraje pro příští rok počítat.
„Jsou to kraje, které v území realizují významné veřejné služby – sociální péči, zdravotnictví, střední školství a také dopravu. A to jak dopravní obslužnost, tak budování dopravní infrastruktury. Hejtmani jsou přesvědčení, že necitlivé škrty, které by provedla centrální vláda, by skutečně mohly některé tyto veřejné služby ohrozit co do rozsahu, tak kvality,“ poznamenal Hašek.
Dopady na zdravotnictví
Na neoblomnost ministra financí Miroslava Kalouska, který trvá na úsporách, ale naříkají i někteří ministři. „Dopady na ministerstvo zdravotnictví budou. Budou to dopady do úřadů, mohou to být dopady do organizací, které jsou závislé na rozpočtových prostředcích, což jsou například krajské hygienické stanice nebo zčásti Státní ústav pro kontrolu léčiv,“ řekl ministr zdravotnictví Leoš Heger z TOP 09.
Škrty ve státním rozpočtu ale nebudou podle něj mít vliv na rozsah a kvalitu zdravotní péče. Heger tvrdí, že sice situaci nemocnic a pojišťoven komplikuje prodlužování dob splatnosti, lidé se ale zhoršení kvality českého zdravotnictví obávat nemusejí.
„Pro letošní rok to ještě není nic tragického, protože pojišťovny žily zčásti ještě z rezervních fondů a ty postupně vyčerpávají. Hrozba, že dochází k prodlužování dob splatnosti je samozřejmě vážná. Ale v žádném případě nelze čekat nějaké tragické dopady na pacienty,“ poznamenal Heger.
S tím ale nesouhlasí prezident Svazu pacientů Luboš Olejár. Podle něj dochází ke snížení kvality zdravotní péče už nyní. „Určitě dochází, protože to je zpráva, kterou máme ze všech krajů. Domnívám se, že na konci roku bude skutečně problém dofinancovat péči,“ upozornil Olejár.
