Sněmovna schválila rozpočet. Schodek klesne na 105 miliard

Koalice odhlasovala rozpočet sto čtyřmi hlasy. Na obrázku premiér Petr Nečas při závěrečném čtení návrhu státního rozpočtuFoto:  ČTK

Sněmovna v závěrečném čtení schválila státní rozpočet na příští rok. Schodek má klesnout proti letošku o 30 miliard na 105 miliard korun. Rozpočet teď dostane k podpisu přímo prezident republiky. Senát se jeho schvalováním nezabývá.

Pro schválení rozpočtu hlasovalo sto čtyři poslanců, proti jich bylo devětasedmdesát. 

Ne všichni koaliční partneři jsou ovšem s podobou rozpočtu spokojeni.
 

"S krvácejícím srdcem jsme dodrželi koaliční dohodu, protože samozřejmě některé ty návrhy považujeme za rozumné. Na druhé straně respektujeme, že peníze nejsou. Takže ano, bylo třeba podpořit rozpočet, jinak by tato země nefungovala," uvedl pro Radiožurnál předseda koaliční strany Věci veřejné Radek John. 

Největší kritika rozpočtu zazněla od levicových poslanců, kteří tvrdí, že vláda rozpočet postavila na špatných odhadech vývoje ekonomiky. 

"Nám nejvíce vadí, že počítá s růstem přes 2 procenta, přitom je evidentní, že ČR buď bude stagnovat, nebo bude pokles jejích příjmů," uvedl pro Radiožurnál šéf poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc a dodal: "Pan ministr Kalousek také vehementně odmítl všechny návrhy na změny, které by měly korigovat alespoň ta největší rizika."
 

S názorem opozice souhlasí také místopředseda rozpočtového výboru a nezařazený poslanec Michal Doktor, který v Ozvěnách dne Radiožurnálu potvrdil, že rozpočet vychází z čísel z druhého kvartálu letošního roku a bude třeba, aby byl přepracován. Nevidí v tom však problém.
 

"Přestože je rozpočet svým způsobem provizorní a bude přepracován, a bude muset být přepracován spíše dvakrát než jednou, tak je dobrou zprávou a má stabilizační charakter," myslí si Michal Doktor.  

Rozpočtové provizorium by podle něj nebylo řešením a způsobilo by pouze oslabení pozice České republiky na finančních trzích. 

"V situaci, kdy investoři do státních dluhopisů jsou velmi citliví na jakékoliv příznaky zvýšeného rizika, mít rozpočtové provizorium, by bylo velmi nešťastné. Myslím si, že bychom si to mohli, na rozdíl od klidných dob, kdy si toho nikdo ani nevšimne, jako Česká republika odskákat," potvrzuje hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík. 

Kvůli nesprávným údajům může později vzniknout problém, myslí si předseda KSČM 

Předseda opoziční KSČM Vojtěch Filip upozorňuje, že nepřesné výchozí údaje rozpočtu nedovolují správně uvažovat o kategoriích rozpočtového určení. 

"Může se stát, že přepracování bude dopadat na ty skupiny obyvatel, které budeme horko těžko řešit," uvedl Filip v Ozvěnách dne Radiožurnálu. 

Hlavní problém finančních toků státních peněz vidí Filip v nedostatečné podpoře nových investic a malém prorůstovém potenciálu rozpočtu. Česká republika navíc podle něj přijde o další peníze z evropských fondů kvůli jejich pomalému čerpání, případně nedostatku financí na spoluúčast v projektech. 

Investicemi směřovaný rozpočet by přinesl pouze další škrty, myslí si Michal Doktor. S Filipem ovšem souhlasí v oblastí peněz od Evropské unie. 

"Splavnění Vltavy v jižních Čechách a odmítnutí financování z evropských zdrojů, považuji za jednu z nejhloupějších investic, která kdy byla v této oblasti vynaložena," doplnil Doktor. 

Opozici neprošly ani návrhy na přesun peněz 

Poslanci při závěrečném čtení rozpočtu také odmítli návrhy opozice na přesuny peněz v jeho kapitolách. Levice žádala zvýšení platů hasičů a policistů a dalších 600 milionů korun pro vysoké školy.
 

Ministr financí Miroslav Kalousek připustil, že na jaře pravděpodobně bude potřeba rozpočet novelizovatFoto:  ČTK

Podpory se naopak dostalo ministrovi financí Miroslavu Kalouskovi, který žádal o 800 milionů korun na sport, 100 milionů pro kulturní památky a dalších 100 milionů na sociální služby. 

Miroslav Kalousek zároveň připustil, že na jaře pravděpodobně předstoupí před sněmovnu s novelou rozpočtového zákona, která bude odrážet skutečný ekonomický vývoj země v příštím roce. 

"Můžeme na jaře přijít s novelou zákona, kde budeme muset přijmout taková opatření, aby nedošlo ke zvýšení deficitu," doplnil ministr pro Radiožurnál. Nyní podle něj není možné říci s naprostou jistotou, jak hluboké hospodářské problémy vyplynou z finanční situace v eurozóně. 

Rozpočet počítá s růstem ekonomiky v příštím roce o 2,5 procenta. Podle odhadů ale může růst zpomalit až na 1 procento, což by znamenalo snížení příjmů státní kasy o 17 až 18 miliard korun. 

Předseda opoziční KSČM se domnívá, že výpadek rozpočtu by v příštím roce mohl dosáhnout až 60 miliard korun. Podle místopředsedy rozpočtového výboru Michala Doktora se bude korekce pohybovat mezi 15 a 20 miliardami. 

Mertlík: Příklad leží v Polsku 

S odhadem výpadku až 60 miliard korun se ztotožňuje také hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík. Vláda by se podle něj neměla bát ale deficit státního rozpočtu zvýšit, protože jinak bude dále svazovat růst ekononiky. 

Receptem na případný výpadek financí leží podle ekonoma v mírných úsporách a zvýšení daní. 

Vypjaté situaci při sestavování rozpočtu mohli čeští politici předejít a celý proces udělat otevřenější, kdyby se nechali inspirovat v Polsku, myslí si Mertlík.
 

"Vláda od parlamentních voleb pracovala se třemi scénáři - s růstem 3,2 procenta, 2,5 procenta a -1 procento. Nakonec si vybrala ten prostřední," vysvětluje Mertlík a dodává: "Zároveň má připravený i ten rozpočet na -1, který byl publikován a je sním společnost seznámena. Je to velmi transparentní." 

Občané se tak mohou na případný výpadek financí podle ekonoma lépe připravit.