Češi se stále více zapojují do sbírek na záchranu památek, jen loni přispěli 11 miliony

V Česku přibývá veřejných sbírek na záchranu památek. Teď jich je v republice zhruba 150. Peníze se vybírají na opravu farností, na hájovnu nebo třeba na nové varhany. Jen loni poslali Češi na pomoc památkám celkově přes 11 milionů korun.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kostel sv. Prokopa v Chyškách na Písecku

Kostel sv. Prokopa v Chyškách na Písecku | Foto: Miroslav Jordánek

„Aby to bylo podle našich představ, to znamená, aby tento zámek vypadal tak, jak návštěvníci znají většinou ze státních hradů a zámků nebo lépe. Tak dneska je potřeba zajistit statiku, obnovit střechy, interiéry, prostě kompletní rekonstrukce objektu,“ vysvětluje vedoucí projektu obnovy zámku Lipová na Děčínsku Jan Rapin.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak se Češi zapojují do sbírek na záchranu památek, zjišťovala redaktorka Veronika Hlaváčová

V rámci veřejné sbírky na kompletní rekonstrukci této barokní památky se zatím vybralo skoro 400 tisíc korun. Několikrát do týdne finanční dary doplní i dopisy nebo e-maily. „Jsou to většinou návštěvníci kraje, kteří se tam dostali, prošli si park, zjistili, jak úžasné místo to je, získali nějakou informaci a nějakým způsobem reagovali,“ doplňuje Rapin.

Češi přispívají na celou řadu památek - třeba na nové varhany pro kostel sv. Prokopa v Chyškách na Milevsku. Vybírají se i peníze na chybějící zvony do kostela sv. Barbory v Zábřehu. Nebo na rekonstrukci budovy hájenky a jejího okolí v zámeckém parku Holešov.

'Památek si lidé víc váží'

Dál funguje také sbírka Nadačního fondu Českého rozhlasu, jejíž výtěžek půjde na obnovu vyhořelé historické chaty Libušín. Lidé na ni poslali zatím přes milion a půl korun. Ředitel Institutu pro kulturu a památky Aleš Kozák si všímá, že veřejnost pomáhá i městům.

Libušín - Pustevny | Foto: Český rozhlas

„Člověk by si myslel, že většina sbírek bude na církevní památky, což je pravda, ale ta většina je opravdu těsná, protože druhou nejpočetnější skupinou jsou pak města, která, tuším, že ze 46 procent jsou vyhlašovateli veřejných sbírek na kulturní dědictví, což je zajímavé,“ podotýká Kozák.

Češi, kteří se podílejí na záchraně památek, si jich pak podle Institutu pro kulturu a památky víc váží. Stejný názor má i náměstkyně ministra kultury Anna Matoušková. „On je totiž velký rozdíl mezi tím, když památka je obnovena a zachráněna jenom díky dotaci státu, když si lidé na památku sami přispějí, dávají tím kus svého srdce a prohlubují tím svůj pozitivní vztah k památkovému fondu. A v tom je moment sbírek velmi cenný.“

Ministerstvo hledá cesty, jak ochotu lidí do budoucna víc ocenit. Letos předávalo poprvé medaile takzvanému Rytíři a Dámě české kultury a také Mecenáši české kultury.

Veronika Hlaváčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme