Československo díky němu znovu vstoupilo na mapu světa, říká Forman. Havla si připomínají známé osobnosti

Česko si připomíná nedožité 80. narozeniny Václava Havla. Muže, který stál dvakrát v čele tehdejšího Československa a následující dvě volební období vedl už samostatnou Českou republiku. Proslavil se jako dramatik a bojovník za lidská práva. Dodnes na něj vzpomínají osobnosti nejen z Česka, ale z celého světa.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Václav Havel objektivem Tomki Němce

Václav Havel objektivem Tomki Němce | Foto: foto © tomki němec

„Dneska ho lidé velice často vidí jen jako prezidenta. Myslím si, že jeho role spisovatele a připomínače existence Československa skrz jeho osobu, existence toho, že zde existuje paralelní kultura, že ne všichni jsou normalizovaní, ta není dost připomínána,“ řekla socioložka, bývalá disidentka a jedna z prvních signatářů Charty 77 Jiřina Šiklová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Na Havla vzpomínala také bývalá disidentka a jedna z prvních signatářů Charty 77 Jiřina Šiklová. Podle ní si Češi neuvědomují, jak moc byl oceňován

„To absurdní, co je v jeho hrách obdivované, nepřímo prožíval. Vůbec si neuvědomujeme, jak byl oceňován, kolik mezinárodně významných spisovatelů mu tehdy psalo. Já to vím, protože jsem dělala takovou neoficiální pošťačku a posílala jsem ty jeho rukopisy ven,“ doplnila.

Na Václava Havla zavzpomínal po letech také režisér Miloš Forman. „My křičeli: ‚Pane profesore, pane profesore, Havel prchá.‘ Tak pan profesor zašel pro svůj motocykl a jel vedle něj, Havel celý uřícený. Profesor mu říká: ‚Proč to děláš?‘ ‚Já prosím pěkně neumím zatočit,' odpověděl Havel. ‚Tak jsi měl zastavit!‘ pokračoval profesor. ‚Já nedosáhnu na zem, tak jsem nechtěl, abych spadnul a to kolo poničil.“

Jejich přátelství začalo už v polovině 40. let a vydrželo až do Havlovy smrti. Historka s kolem podle Formana přesně vystihuje charakter bývalého prezidenta, který se podle něj ani ve své pozdější politické roli nijak nezměnil.

„Někdy až dětina, ale ohromně chytrý a inteligentní. Jinak to byl ale úplně stejný kluk. Dá se říct, že díky Havlovi a jeho politice Československo znovu vstoupilo na mapu světa. Do té doby jsme byli jenom takový cancourek komunistů v Moskvě, takové ty loutky, co s nimi hýbají,“ dodal Forman.

Václav Havel v roce 1990 jako první postkomunistický prezident navštívil Izrael. Tehdejší izraelský velvyslanec v České republice Joel Šer nedávno řekl, že to byl milník ve vztazích mezi oběma národy.

Joel Šer popsal setkání s Havlem za milník ve vztazích mezi Českem a Izraelem | Foto: Štěpán Macháček

„Když mě Havel poprvé přijal, byl okouzlující, kouřil sice jednu cigaretu za druhou, měl ale při setkání charisma. Byl to velmi příjemný rozhovor, on na mě mluvil česky a tlumočník to překládal, já mluvil anglicky, tomu on rozuměl,“ zavzpomínal na první setkání Šer.

Neformální chování Václava Havla budilo v diplomatickém světě pozdvižení, Joel Šer to ale vnímal pozitivně:

„To na něm právě bylo to sympatické. Podepisoval se srdíčkem. To byla jeho osobnost. I dopisy tak psal nejen svým intelektem, ale také srdcem."

Přehrát

00:00 / 00:00

Joelu Šerovi, prvnímu izraelskému velvyslanci v polistopadovém Československu, vytkl Václav Havel třeba četbu Kundery

Faktickou moc ale podle Šera Havel ztrácel s tím, jak se blížil zánik federace. Nedokázal tak prý zabránit některým krokům, které byly v rozporu s izraelskými zájmy.

Václav Havel nebyl jen disident a politik, ale také spisovatel, básník, scénárista a režisér. Jmenujme třeba sbírku Antikódy nebo divadelní hry Zahradní slavnost a Odcházení.

I přesto, že v jeho spisovatelských začátcích bylo Československo odříznuté od světa železnou oponou, jeho hry se rychle rozšířily do celého světa.

Otevřít Pražský hrad lidem - to byl Havlův cíl, když se stal prezidentem. Sídlo hlavy státu se za něj proměnilo

Číst článek

„Znal jsem jeho dílo dříve než jeho samotného, na začátku 70. let jsme hráli jeho hry na světovém festivalu, který jsem řídil. Udělaly na mě velký dojem,“ popsal Jack Lang, bývalý francouzský ministr kultury. Václav Havel podle něj našel silnou oporu v osobě bývalého francouzského prezidenta Francoise Mitteranda.

Přehrát

00:00 / 00:00

Na Václava Havla zavzpomínala v rozhovoru i jedna z nejvýraznějších osobností francouzské politické scény, bývalý ministr kultury Jack Lang

„Francois Mitterand si jako podmínku návštěvy Prahy prosadil, že se setká i s disidenty, snídaně na francouzském velvyslanectví měla proto mimořádný význam pro uznání Havla jako představitele opozice, a tak se vlastně o něm dozvěděl celý svět,“ vzpomínal Lang na památnou snídani na francouzské ambasádě v prosinci roku l988.

Havel na ni přišel podle Langa s kartáčkem na zuby, nevěděl prý, jestli po ní neskončí znovu v cele.

Havlovo odkaz si připomínají také v sousedním Slovensku. Milan Kňažko, bývalý ministr zahraničí Slovenska a zakladatel Veřejnosti proti násilí, na Václava Havla vzpomíná jako na člověka, který hlavně bojoval za občany.

„Havel byl úplně normální člověk, jeden z nás. To, že se v politické oblasti zasloužil, aby se Československo a potom Česko po dramatických událostech etablovaly v moderním světě, na tom má obrovskou zásluhu. Už jsem to říkal, dokonce větší, než všichni prezidenti před ním nebo po něm,“ popsal Kňažko.

Podle něj na Havla vzpomínají na Slovensku v pozitivním i negativním slova smyslu. „Na Slovensku je ale velká část občanů, kteří mají na Havla ty nejlepší vzpomínky a kterým chybí,“ dodal.

Přehrát

00:00 / 00:00

O Havlovi mluvil ve vysílání Českého rozhlasu Plus Milan Kňažko a Přemysl Sobotka

S Kňažkem souhlasil také Přemysl Sobotka místopředseda Senátu z ODS. „ Jeho odkaz je jasný. Česká, tehdy Československá republika, se vrátila do demokratického světa a to nemůže nikdo popřít,“ uvedl Sobotka.

Václav Havel zemřel v roce 2011 na následky dlouhodobých zdravotních problémů. Na jeho počest bylo přejmenováno pražské letiště nebo třeba základní škola v Poděbradech.

V cizině se můžete projít třeba po třídě Václava Havla v Gdaňsku nebo se v Benátkách, Barceloně a Washingtonu posadit na jeho lavičku.

Nedožitých 80 let Václava Havla připomněl i šéf Evropského parlamentu Martin Schulz. Ten bývalého prezidenta na zasedání evropského parlamentu označil za za velkou osobnost, která bojovala proti diktatuře. Zmínil taky jeho klíčovou roli v boji proti komunistickému režimu.

Jan Šmíd, Štěpán Macháček, Kristina Lamperová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme