ČR bude s Čínou o lidských právech dál mluvit, řekl Zaorálek

Česká republika bude i nadále mluvit s Čínou o dodržování lidských práv, na tento dialog nelze rezignovat. Novinářům to v reakci na nedávné výroky prezidenta Miloše Zemana pro čínskou státní televizi řekl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jednání vlády, Lubomír Zaorálek

Jednání vlády, Lubomír Zaorálek | Foto: Filip Jandourek

Podle Zaorálka je debata o lidských právech součástí české politiky a čínská strana s tím počítá.

„Je to součást toho, co chceme s Čínou dělat. Je tam ekonomika, kultura, ale zároveň i debata o hodnotách, ke kterým se hlásíme. Myslím si, že tohle je zahraniční politika České republiky v této chvíli. A to platí,“ řekl Zaorálek.

Přehrát

00:00 / 00:00

O Zemanových výrocích v Číně mluvili na ČRo Plus komentátor HN Petr Honzejk a sinoložka Zuzana Li

Zemanovy výroky pro čínskou televizi Zaorálek nekomentoval přímo.

„Mohu pouze říci, co je politika, kterou dělá Česká republika. Nedovedu si představit, že bychom tato témata nezvedali. Dialog je třeba vést a nelze na něj rezignovat,“ uvedl ministr zahraničních věcí.

Zaorálek prý se Zemanem o návštěvě Číny v minulých dnech mluvil. Prezident jej prý informoval o tom, že se v Číně setkal i s nezávislými bloggery.

Za prezidentovou čínskou cestou však zůstává jiný obrázek, než je podpora nezávislým bloggerům.

I když podle sinoložky Zuzana Li dostal Zeman v čínských médiích prostor zpravidla až za čínskými politiky, vstřícnost z jeho slov nezapadla. V komentářích novináři mluví o České republice jako o první zemi ve střední Evropě, která pochopila, že spolupráce s Čínou může být oboustranně prospěšná.

Zeman v rozhovoru pro čínskou státní televizi CCTV: „Nevyučujeme tržní ekonomiku ani lidská práva nebo něco takového, naopak, sami se snažíme se poučit. Já jsem v Číně proto, abych se učil, jak zvýšit ekonomický růst a jak stabilizovat společnost.“

„A tím pádem se střední Evropa v jejích očích může stát mostem vztahů Číny vzhledem k Evropské unii,“ poznamenala Li.

Také domácí scéna si všímá spíš Zemanova pragmatického postoje, podpory byznysu a jeho ujišťování, že Čína je v českých očích jen jedna a patří k ní i Tibet i Tchajwan. Od některých lidí za to prezident sklidil kritiku.

„To je odchýlení od naší tradiční zahraniční politiky,“ uvedl třeba bývalý ministr zahraničí a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. „Bohužel, když se toto opustí, tak naše zahraniční politika nebude už ničím pozoruhodná, zapadneme do všeobecné šedi,“ dodal.

Podle Zuzany Li mluvil Zeman velmi otevřeně a řekl v podstatě všechno, co od něj chtěla Čína slyšet.

„Je to v podstatě čínská podmínka a platí to i pro naši diplomacii, že s tím, že uznáváme územní celistvost Číny a máme s ní diplomatické vztahy na nejvyšší úrovni, vlastně říkáme, že proti čínským nárokům nic nemáme, nicméně nikdo se takhle explicitně nevyjadřuje, zvlášť v otázce Tchajwanu. Většinou se to přechází nějakou obecnější frází, ale otevřeně říct, že Tchajwan patří Čínské lidové republice, to si myslím, že není běžné prohlášení,“ doplnila Li.

ČTK, ČRo Plus, kov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme