Děti nezvládají přechod mezi stupni vzdělání, každý stý prvňáček propadne
Výzkum ministerstva školství potvrdil, že děti nezvládají přechod mezi jednotlivými stupni vzdělání. Každý stý prvňák propadne, u šesťáků je situace ještě horší.
Ve školním roce 2015/2016 opakovalo první třídu 1284 dětí ze 118 tisíc, které do ní nastoupili. Přibližně stejný počet propadá každý rok. Ještě horší je situace v 6. třídě, kdy děti přecházejí na druhý stupeň. Tehdy propadá téměř 1,3 % žáků.
„To, že již první třídu opakuje tolik dětí, podává další důkaz toho, jak je pro některé z nich nástup do školy složitý,“ říká Daniel Hůle, analytik organizace Člověk v tísni. „Přitom například ve skandinávských, ale i dalších západních zemích, je zcela běžné, že se na základní škole nepropadá vůbec. Natož v 1. třídě.“
Podle výzkumů má zásadní vliv na propadání dětí nízké vzdělání jejich rodičů. „Zjednodušeně řečeno: žije-li dítě s rodiči, kteří sami absolvovali maximálně základní školu, je velká pravděpodobnost, že na základní škole propadne,“ vysvětluje Daniel Hůle.
Nejhorší je situace v Ústeckém kraji
Takovým dětem pak stačí to, že neabsolvují žádný typ předškolního vzdělání, a velmi pravděpodobně první třídu nezvládnou. Podle Člověka v tísni je však také chyba v systému. Školy podle nich neumějí pracovat s dětmi, které nejsou na stejné startovní čáře jako ostatní. „Ve vyspělejších zemích je přitom nástup na základní školy pozvolnější, v Německu je např. adaptace rozložena do prvních tří let,“ upozorňuje Hůle.
Velký rozdíl v propadání žáků je patrný v regionálním srovnání. Nejvíce prvňáků propadá v Ústeckém kraji. Zde nedokončí první třídu 2,5 % dětí. Na druhém místě je Moravskoslezský kraj (1,7 %) a na třetím Karlovarský kraj (asi 1,6 %). Nejméně propadlých dětí je v Praze a na Vysočině, kde propadne jen asi 0,4 % prvňáků.
Dalším vážným problémem jsou děti, které opustí školu dříve, než ukončí devátý ročník školy. Bývají to žáci, kteří nejméně jednou propadli. Takové děti často opouští školu po dokončení osmé nebo ještě hůře sedmé třídy. Nemají tedy dokončené ani základní vzdělání. Nejvíce jich je opět v Ústeckém, Karlovarském a Libereckém kraji. Nejméně pak ve Zlínském kraji a v Praze.
