Na vládu tento týden míří navrhované změny ústavy, které upřesňují a do jisté míry omezují pravomoci prezidenta. Například jeho podíl na zahraniční politice nebo výlučný vliv na jmenování rady centrální banky. Naopak více prostoru by hlava státu dostala při jmenování předsedy a místopředsedy Nejvyššího správního soudu. Miloš Zeman s úpravami ústavy nesouhlasí.

18:36 2. června 2015 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Podle prezidenta se jedná o pomstu ministra pro legislativu a lidská práva a zároveň neúspěšného prezidentského kandidáta Jiřího Dienstbiera (ČSSD).

Ten podobnou osobní motivaci odmítá: „Na potřebě této změny se dohodla koalice v koaliční smlouvě, ve vládním prohlášení a v legislativním plánu, tedy nejde o žádnou moji osobní iniciativu.“

Dienstbier upozorňuje, že hlavním cílem je zachovat i do budoucna parlamentní formu republiky, tedy vyvážení jednotlivých ústavních institucí v mocenském systému.

„Já bych to nevztahoval ke konkrétní hlavě státu, ale jako spíše obecný záměr vlády zajistit, aby i do budoucna byl mocenský systém doopravdy natolik vyvážený, aby cíl nebyl ohrožen, tedy parlamentní forma republiky. Ta je typická pro Českou republiku a Československo od roku 1918,“ dodává.

K Dienstbierovým návrhům je ovšem kritická také opozice. „Bohužel jsme zvyklí řešit každý problém změnou legislativy. Místo toho, abychom se v konkrétních situacích dokázali vzepřít prezidentovi, který překračuje své pravomoci nebo který koná hrubě proti duchu ústavy,“ myslí si člen sněmovního ústavněprávního výboru Marek Benda (ODS).

Změna by se týkala jen některých částí ústavy

Návrhy na úpravu ústavy nepokládá Benda za nejšťastnější a sociálním demokratům vyčítá například to, že podpořili Rusnokovu vládu. Úřednický kabinet, jmenovaný prezidentem Zemanem v červenci 2013, vládl do ledna následujícího roku a nikdy nezískal důvěru poslanců.

„Největší exces, který jsme tady od prezidenta Zemana za ty dva roky zažili, bylo jeho ignorování sněmovny a přesvědčení o tom, že si může najmenovat svoji vládu, kterou si přinese do sněmovny a je mu úplně jedno, jestli ta vláda získá, nebo nezíská důvěru,“ tvrdí Benda.

„Kdyby se proti tomu tehdy sociální demokracie dokázala statečně postavit a ne se zaleknout majestátu hlavy státu a hlasovat jako jeden muž pro Rusnokovu vládu, myslím, že jsme byli v úplně jiné situaci,“ uvažuje.

Cílem návrhů ovšem podle Dienstbiera není komplexní změna ústavy. „Mění se ty části, na kterých jsme se dohodli, že jdou důležité. Dokonce naprostá většina návrhů, které jsou zahrnuty, měla i na jednání ve sněmovně relativně širší podporu, nejenom koaliční,“ upozorňuje ministr.

Benda si ovšem nemyslí, že se pro návrh vysloví potřebná ústavní většina. Je dokonce přesvědčen, že dostatečnou podporu nebudou mít změny ani uvnitř koalice. „Protestuji proti tomu, že pan ministr má pocit, že zohlednil diskusi, která běžela ve sněmovně. Tam mu v řadě případů bylo řečeno, ať tyto změny nedělá,“ namítá.

ČRo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít