Léčbu kmenovými buňkami by mohly hradit pojišťovny, zvažuje ministerstvo
Na seznam výkonů hrazených zdravotními pojišťovnami by mohla přibýt léčba kmenovými buňkami. Ministerstvo zdravotnictví se chystá změnu navrhnout příští rok. Metoda se uplatňuje u diagnózy takzvané diabetické nohy, tedy soubor potíží včetně nehojících se ran dolních končetin. To by se týkalo zhruba pěti set pacientů.
Ministerstvo zdravotnictví chtělo léčbu kmenovými buňkami zařadit k úkonům hrazeným zdravotními pojišťovnami už letos. Narazilo ale na kritiku některých poslanců i ministra financí Andreje Babiše z hnutí ANO.
Obhájci léčby tvrdí, že kmenové buňky zabírají minimálně v polovině případů. Patří k nim také vedoucí Ústavu experimentální medicíny Eva Syková.
O léčbě kmenovými buňkami jako výkonu hrazeného ZP mluvili vedoucí ÚEM E. Syková, R. Vyzula z Výboru pro zdravotnictví a náměstek MZ T. Philipp
„Určitě to není vhodné pro všechny pacienty. V IKEMu jsme ale měli 50procentní úspěšnost u těžkých pacientů,“ přibližuje Syková léčbu takzvané diabetické nohy a dodává:
„Buňky jsou pacientovi podávány za účelem toho, aby posílily efekt, který v organismu mají, tedy pomáhají vytváření cév. U pacientů v IKEMu se skutečně prokázala novotvorba kapilár. Obnoví se zásobení oblasti, která je ischemická, a pacientům se tudíž rány zahojí.“
Podle předsedy Výboru pro zdravotnictví za hnutí ANO Rostislava Vyzuly ale není účinnost metody dostatečně prokázána a mělo by se pokračovat v klinickém testování. Nesouhlasí proto se zařazením léčby mezi výkony hrazené pojišťovnami.
„Když se tato problematika objevila, tak jsem z národní lékařské knihovny ve Spojených státech sháněl informace o tom, kolik je publikací a výsledků klinických studií ohledně této metody. Našel jsem od roku 2008 jen třináct publikací. Byly tam studie na myších, králících, krysách nebo třeba na 29 pacientech. Nepovažuji to za dostatečný důkaz, že metoda je jednoznačně průkazná,“ vysvětluje Vyzula.
Bezpečnost a účinnost léčby
S tím souhlasí také Eva Syková, podle které jde skutečně o experimentální metodu. Na druhou stranu ale poukazuje na množství pacientů, kterým léčba pomohla.
„Tyto buňky jsou skutečně bezpečné, to lze dnes prokázat. Pokud to pacientům nepomůže, tak jim to určitě neuškodí. Oni už vyčerpali všechny možnosti, čeká je jenom amputace, mají obrovské bolesti, jsou na morfinu. Pokud to 50procentům pacientů pomůže, tak je to něco, co by se mělo zkoušet,“ konstatuje Syková.
Ministerstvo zdravotnictví svolalo na toto téma seminář s odborníky. Kladli jsme jim otázky, jestli je metoda dostatečně bezpečná a účinná, podotýká náměstek ministra zdravotnictví Tom Philipp.
„Všichni potvrdili, že tato metoda může být používána u pacientů s kritickou ischemií dolní končetiny,“ uzavírá Philipp.
