Lidé z Agentury pro sociální začleňování uvažují o stávce, nechtějí být pod Dienstbierem
Spory mezi ministerstvem pro lidská práva a Agenturou pro sociální začleňování pokračují - zaměstnanci agentury uvažují o stávce. Informoval o tom server Idnes.cz. Ministerstvo pro lidská práva úřad údajně politizuje. Zaměstnanci agentury také kritizují vypsané výběrové řízení na nového ředitele úřadu.
Zaměstnanci agentury požadují, aby je vláda vyjmula z gesce ministerstva pro lidská práva. Pod vedením resortu údajně nejsou schopní plnit závazky vůči obcím.
„Agentura byla zřízena původním vládním usnesením k tomu, aby byla nezávislá, autonomní a nadrezortní. Situace v sociálně vyloučených lokalitách je čím dál složitější a kritičtější. A my jsme přesvědčeni z naší více jak pětileté praxe, že si tato situace žádá institucionální zázemí,“ řekl Českému rozhlasu předseda odborů Agentury pro sociální začleňování Vít Lesák.
Napětí ve vládní Agentuře pro sociální začleňování roste. O stávkové pohotovosti mluví předseda odborů Vít Lesák a komentátor Petr Nováček
Vztahy agentury s ministerstvem vyostřilo i odvolání ředitele Martina Šimáčka. Ten podle ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera z ČSSD opakovaně chyboval při zadávání veřejných zakázek. Dienstbierovi se také nelíbil Šimáčkův přístup k plánované změně struktury agentury.
„Pan ředitel Šimáček si také vyslechl asi první dvě nebo tři věty. Jakmile slyšel, že se má něco reorganizovat, tak řekl, že s tím nesouhlasí a že se o této věci odmítá bavit. Myslím si, že takový postup ve vztahu k přímé nadřízené je poměrně nevhodný,“ prohlásil Dienstbier.
O situaci v Agentuře pro sociální začleňování mluvili i ministr Jiří Dienstbier a Zdeněk Svoboda z Univerzity J. E. Purkyně
Šimáček ale ministrovy důvody pro své odvolání odmítl. Dienstbier mu prý nedal žádný prostor o chystaném rozdělení Agentury pro sociální začleňování jednat.
Na post ředitele už ministerstvo pro lidská práva vypsalo výběrové řízení - i to ale zaměstnanci agentury kritizují.
Údajně je ušité na míru konkrétnímu kandidátovi. Už delší dobu se prý mluví o tom, že novým ředitelem se má stát člen sociální demokracie blízký ministru Dienstbierovi. Ten se k tomu ale zatím nevyjádřil.
V Česku je podle Agentury pro sociální začleňování zhruba 400 chudinských ghett. Podle výzkumu ministerstva práce a sociálních věcí z roku 2006 žije ve vyloučených lokalitách přibližně 80 tisíc obyvatel, z toho téměř jednu čtvrtinu nelze považovat za Romy.
„Pan Šimáček byl v tomto unikát. My jsme sami zvědaví, kdo jiný takového formátu by se našel. Pro nás je důležité, aby to nebylo uspěchané řízení. Aby to byl opravdu člověk, který dokáže agenturu dál vést v evropském formátu, jako to bylo doposud,“ uvádí Lesák.
Dienstbier označil požadavky agentury za absurdní a na plánu vybrat nového ředitel nic měnit nehodlá.
„Teď tedy nový ředitel bude vybrán, na těchto rozhodnutích se nic nemění. A zaměstnanci buď začnou normálně naplňovat smysl existence svého útvaru, nebo se musí rozhodnout, že pokud jako státní úředníci nechtějí v této roli fungovat, tak mají právo odejít. Bylo by dobré, aby toto rozhodnutí udělali co nejrychleji,“ prohlásil Dienstbier.
Premiér stojí za ministrem
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) požadavek zaměstnanců agentury na autonomii nepodpoří. O změnu už tamní odboráři požádali premiéra dvakrát. Ten ale stojí za Dienstbierem.
„Odbory mají právo protestovat, pokud se jim něco nelíbí, ale nemohou nahrazovat personální rozhodování členů vlády nebo kohokoliv jiného ve státní správě,“ komentoval situaci v agentuře Sobotka.
„Já vycházím z toho, že ministr Dienstbier slíbil, že zorganizuje transparentní výběrové řízení na nového šéfa agentury, a předpokládám tedy, že nově vybraný šéf nebo šéfka agentury bude dostatečně kompetentním člověkem a že to bude záruka toho, že agentura bude fungovat i nadále dobře,“ dodal.
Vládní Agentura pro sociální začleňování začala fungovat v březnu 2008. Martin Šimáček ji vedl od února 2009. Do funkce ho jako vítěze výběrového řízení jmenoval tehdejší ministr pro lidská práva Michael Kocáb.
Agentura spolupracuje s městy a obcemi, v nichž jsou problematická místa. Její poradci mají přispět k navázání kontaktů mezi místní radnicí, policií, školami či neziskovými organizacemi, které by se měly společně snažit situaci zlepšit. Nyní agentura působí na 26 místech, v příštích letech by měla být v 70.
