Lidovci do svého čela znovu zvolili Pavla Bělobrádka, místopředsedou zůstává Jurečka
V čele KDU-ČSL zůstává Pavel Bělobrádek. Na sjezdu ve Zlíně získal hlasy 95 procent delegátů, neměl žádného protikandidáta. Ve staronové funkci má velké plány, například vrátit lidovce do vedení krajů. Prvním místopředsedou KDU-ČSL zůstává ministr zemědělství Marian Jurečka, řadovými místopředsedy byli zvoleni Zuzana Roithová, Jan Bartošek, Jiří Mihola a Ondřej Benešík.
Pavla Bělobrádka chtěly mít dál v čele strany všechny krajské organizace. Z 264 odevzdaných hlasovacích lístků jich získal 251.
„KDU-ČSL by nadále měla být tradiční a spolehlivá strana, která ale je zároveň moderní, která se zabývá nejenom sama sebou, ale celou Českou republikou a její budoucností,“ říká Bělobrádek.
KDU-ČSL už podle něj není stranou, kterou volí jen věřící. „Z našich průzkumů se ukazuje, že třetina lidí, kteří nás volí, věřící nejsou. To znamená, že pro nás je velmi důležité, aby pokračovalo to, co už říkám několik let: Věřící, nevěřící, hlavně myslící jsou voliči KDU-ČSL,“ popisuje šéf lidovců, na koho se budou ve svých kampaních obracet.
Další způsob, jak stranu otevřít, je podle staronového předsedy práce s nestranickými experty. „Otevřeli jsme se už hodně a je to vidět, ale mnozí to ještě nepostřehli, takže to musíme zprostředkovat i těm dalším, aby to viděli. Jména jako Hampl, Gabal a další jsou ta, která to jasně ukazují. Myslím, že to je otázka stylu komunikace,“ míní Bělobrádek.
S komunikací souvisí také to, že Bělobrádek i Jurečka velice pilně tweetují a komunikují přes facebook. I to podle lidoveckého předsedy pomáhá, aby se o stranu více zajímali i mladí lidé.
Prvním místopředsedou strany se znovu stal ministr zemědělství Marian Jurečka. Dostal 148 hlasů z 277 odevzdaných. Měl jednoho protikandidáta, Miroslava Rovenského, pro kterého hlasovalo 33 delegátů. Ve své staronové funkci se chce Jurečka věnovat nejen vnitřnímu fungování KDU-ČSL, ale třeba i získávání nových, hlavně mladých voličů.
Proti rudooranžovým koalicím
Bělobrádek v projevu k delegátům řekl, že by chtěl v krajských volbách rozbít takzvané rudooranžové koalice – tedy spojení ČSSD a KSČM. Není podle něj možné, aby krajské školství vedli komunisté. Prohlásil také, že by strana opět měla v krajích zaútočit na pozice hejtmanů.
Straně narostlo sebevědomí nejen po sněmovních volbách, které je vynesly až do vlády, ale také po volbách komunálních, které podle počtu zastupitelů vyhráli. Daří se jim obsazovat radnice v jinde než v jejich tradičních regionech.
„Máme zastabilizovanou Moravu a v Čechách se nám daří nabírat nové členy. Vrátili jsme se na magistráty v Plzni, v Českých Budějovicích, nyní máme radního i v Karlových Varech, v Praze. Je důležité, abychom tento trend dokázali rozvinout,“ poznamenal místopředseda KDU-ČSL a sněmovny Jan Bartošek.
Důraz na nová témata
Právě nový, širší směr politiky své strany by měl schválit zlínský sjezd KDU-ČSL. Nově chtějí lidovci cílit na podstatně víc témat než doposud a oslovit širší spektrum voličů. Větší důraz získá například i zahraniční politika. Debatovat budou i o sociální politice nebo vzdělávání.
„Rodina a venkov samozřejmě zůstává, to jsou základní stavební kameny. Ale chceme ukázat expertizu a odbornost také v oblastech, jako jsou zahraniční politika, politika evropská, sociální politika, ekonomika a tak dále,“ vypočítává šéf sněmovního evropského výboru a dnes zvolený řadový místopředseda lidovců Ondřej Benešík.
„Témata, která umožní KDU-ČSL dál růst, určitě souvisí s Evropskou unií, s budováním evropské křesťanské demokracie. My jsme již před sjezdem naznačili, že chceme posílit politiku vzdělávání, zahraniční spolupráci,“ uvedla europoslankyně Michaela Šojdrová.
„Je pro nás nesmírně důležité, aby Evropa zůstala tím místem bezpečí, abychom dobře spolupracovali v rámci EU a tvořili společnou bezpečnostní a obrannou politiku,“ dodává Šojdrová.
KDU-ČSL ve vládě
Straně se podle Pavla Bělobrádka podařilo prosadit do programového prohlášení vlády 80 procent svých priorit.
„Pořád se nám ještě nepovedlo například, aby si mohli tak jako ostatní dát i živnostníci svoje děti do snížených odvodů. Domnívám se, že ta sleva by tady být měla, že to je možná i protiústavní, že se to jedné skupiny lidí netýká,“ dodal.
Lidovecký sjezd navštívili zástupci dalších sněmovních stran s výjimkou KSČM a hnutí Úsvit.
„Jedna věc nás spojuje a věřím, že se mnou budete souhlasit, a to že na prvním místě nejsou peníze, ale člověk,“ prohlásil premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.
Všichni podle něj mají mít šanci na slušný život a veřejný prostor nelze řídit nebo privatizovat jako firmu. Sobotka také připomněl, že obě strany spolu soupeřily už v minulém století a mají velkou tradici. I to je prý spojuje. Poděkoval také lidovcům za spolupráci ve vládě.
Podle místopředsedy třetí koaliční strany Jaroslava Faltýnka z hnutí ANO zase spojuje hnutí a KDU-ČSL hlavně snaha nezvyšovat daně. Na sjezd zavítal také předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg.
