Migranti proudí do Itálie a stále i přes Turecko. Myslím, že je potřeba plán B, říká Rozumek
Příliv uprchlíků, který se v uplynulých měsících zpomalil, opět mírně nabírá na síle. Do Řecka jich – zejména po moři – během uplynulých 24 hodin dorazilo 240, zatímco dříve to bylo jen několik desítek denně. Podle ředitele Organizace pro pomoc uprchlíkům Martina Rozumka by to mohl být úmyslný tah ze strany Turecka, které tím může vytvářet tlak na EU ohledně zrušení víz. Rozumek to řekl v rozhovoru pro ČRo Plus. A připomněl také, že problematickým místem, co se týká přílivu migrantů, je stále také Itálie.
Příliv uprchlíků se v poslední době zmírnil, ovšem teď najednou se ta čísla zase zvyšují. Jaké jsou příčiny, čemu to přičíst – počasí, sezoně?
Sezona určitě hraje svou roli, ale myslím si, že nám tím chce turecký prezident Erdogan naznačit, že ta dohoda (Dohoda EU a Turecka. Ankara slíbila přijímat zpět všechny migranty a uprchlíky, kteří přes jeho území připlují do Řecka; pozn. red.) by nemusela fungovat, pokud nebudou zrušena víza (Turecko usiluje o bezvízový styk s EU, podle unie ho však může získat až po splnění všech požadavků osmadvacítky; pozn. red.). Tam záleží velmi na fungování turecké pohraniční stráže, na tom záleží, jestli se ti lidé dostanou do Evropy, nebo nedostanou.
O tom, jak v současné době vypadá migrační vlna do Evropy, mluvil na ČRo Plus ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek
Myslíte, že úmyslně jsou benevolentnější v kontrolách, aby řekli: Jestli něco neuděláte, tak k vám uprchlíky budeme dál pouštět?
V podstatě ano. Podle mých informací těch devět styčných důstojníků, kteří měli na starosti dodržování dohody EU – Turecko, bylo staženo, a nevím o tom, že by už za ně byla náhrada. Myslím si, že to je jasný signál převaděčům, že mají volnější pole. A také ho využívají.
Jsou známa čísla za rok 2016, kolik uprchlíků vlastně do Evropy přišlo a kolik jich žádá o azyl? A dá se to nějak porovnat s tou vlnou z loňského roku (loni přišlo do Evropy rekordních 1,3 milionu žadatelů o azyl)?
Ano, úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky UNHCR vlastně denně monitoruje příchody přes Středozemní moře a jsme k dnešnímu datu na čísle zhruba 270 tisíc lidí, kteří přišli do Evropské unie přes Středozemní moře. Takže to vypadá, že toho loňského milionu na 99 procent nedosáhneme. Můj odhad je, že na konci roku to může být tak polovina toho čísla.
V podstatě se dá říct, že italská situace se nezměnila vůbec, tam těch lidí je v podstatě stejně a podmínky jsou stejné jako v loňském roce. Ta řecká, tím, že byla zavřena balkánská cesta, tak se zmírnila a chodí tam relativně málo lidí ve srovnání s loňským rokem.
Trvale uzavřete hranice na balkánské migrační trase, žádá rakouský ministr
Číst článek
Existují nějaké nové, alternativní cesty, kudy se chtějí uprchlíci do Evropy dostat, když ta balkánská, po jejímž úplném uzavření volal třeba rakouský ministr zahraničí, nefunguje?
Je to ta pozemní. Už to není přes Makedonii a Srbsko, ale velký nápor zažívá Bulharsko na své hranici s Tureckem a pak Maďarsko dále, zejména na srbské hranici, a Bulharsko, Rumunsko a pak Maďarsko.
Ten pozemní příchod se opět pomalu obnovuje, převáděči si nacházejí nové a nové cesty. Podle mých informací bulharská pohraniční stráž začíná hlídat i lesní cesty a nefrekventované silnice, aby se snažila nějakým způsobem tomu zabránit, ale je to vždycky takový souboj kočky s myší, velmi těžko se reaguje včas a převáděči jsou vždycky o krok napřed.
Kde je teď vlastně nejkritičtější situace pro uprchlíky. Kde jich je nejvíc a kde mají nejhorší podmínky?
Myslím, že velmi složitá situace je v Itálii, kde není výjimkou, že během jednoho víkendu se zachrání několik tisíc lidí. Ti potom zůstávají chvíli na Sicílii a pak pokračují dál, snaží se dostat na sever. Podle mého názoru Itálie a Řecko jsou pořád ty hlavní body, kde je potřeba nejvíc peněz, nejvíc personálu a nejvíc pomoci i od ostatních členů Evropské unie.
Zatímco Řecko se může aspoň trochu spolehnout na dohodu s Tureckem, že ten příliv nebude tak silný, tak Itálie vlastně žádnou takovou záruku nemá. Tam přicházejí lidé přes moře především z Libye, je to tak?
Přesně tak, a myslím si, že je potřeba ten takzvaný plán B, protože na italské cestě se v podstatě nezměnilo vůbec nic. Lidé připlouvají ve stejném množství jako v loňském roce, italský systém není schopen ten nápor zvládnout a lidé se tam hromadí.
Myslím si, že jak pro Řecko, tak pro Itálii by měla existovat nějaké alternativa, protože ty země to samy zvládnout nemohou.
A je nějaký takový plán na evropské úrovni, že by se nějak pomohlo Itálii?
Ty legislativní návrhy, které už předložila Evropská komise, kde je také změna toho dublinského nařízení, s tím počítají. Ale jsou tam zase ty nepopulární přerozdělovací mechanismy. Je tam navržen takzvaný korekční mechanismus, že pokud některá země obdrží víc než 150 procent obvyklého příchodu uprchlíků, tak by se automaticky aktivoval systém přerozdělování, prostě kvóty, a to si myslím, že politicky bude velmi těžko průchodné. Ale Evropské komise o tam stále má a je tam i ta sankce 250 tisíc eur za každou nepřevzatou osobu.
Uvidíme, jestli během slovenského předsednictví se tyto návrhy vůbec legislativně někam posunou, ale Evropská komise zatím na nich trvá. Je to vlastně už sedm legislativních návrhů, které jsou na stole a čekají na projednání.
V 'džungli' u Calais je 6900 migrantů. Nejvíce od vzniku tábora
Číst článek
Jak je na tom vlastně Česká republika s přijímáním uprchlíků? My slyšíme silnou rétoriku, jak se jich máme bát, ale kolik jich vlastně na českém území je?
Velmi málo. Stále se pohybujeme kolem čísla 1500 za rok. Jestli se nepletu, poslední číslo bylo zveřejněno začátkem srpna, že jsme měli o něco víc než 800 žádostí o azyl, což je v těch evropských počtech naprosto směšné.
To je půlden příchodu do Itálie…
Přesně. Já se někdy bavím tím, jak naši politici nebo experti poučují Řecko nebo Itálii, co mají dělat, když v Řecku loni bylo 850 tisíc lidí a u nás 1525.
