Na Hradě se sešli potomci šlechticů, kteří se za nacismu postavili za české země
Když české země čelily v minulém století hrozbě nacistického diktátu, postavila se šlechta proti snahám okupantů. V prohlášeních z let 1938 a 1939 vyjádřili její zástupci věrnost vlasti. Jejich čin teď připomíná putovní výstava na Pražském hradě.
Výstavu slavnostně zahájila mše v kostele Všech svatých na Pražském hradě. Přišli i potomci šlechticů z asi dvaceti rodů, které v letech 1938 a 1939 podepsaly deklarace, ve kterých vyjádřili věrnost své vlasti a tehdejšímu prezidentovi Emilu Háchovi.
„Cílem bylo ukázat, že národ je jednotný ve všech složkách, ve všech svých vrstvách a vyslovili odhodlání podporovat ho v jeho úsilí v nelehké době,“ vysvětluje ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Zdeněk Hazdra.
Na setkání potomků šlechticů, kteří se v době ohrožení nacismem postavili za českou vlast, natáčela Veronika Hlaváčová a Filip Titlbach
V prvním prohlášení krátce před Mnichovskou dohodou šlechta protestovala proti odtržení pohraničních území a jejich připojení k Německu:
„Považujeme za svou povinnost uchovati dědictví svých otců. Země Koruny české byly pohromadě po tolik věků a přetrvaly spolu tolik bouří, že doufáme v přejití i těchto časů nepokoje a násilí,“ stálo v deklaraci.
Na signatáře těchto dokumentů to později mělo velký dopad. Řada šlechticů buď přišla o svůj majetek, nebo na něj byla uvalena tzv. vnucená správa. Týkalo se to například rodu Schwarzenbergů.
„Všichni tehdy, kteří ty věci podepsali, byli potom Heydrichem postaveni pod nucenou správu jako my nebo jako Colloredo-Mannsfeldové dokonce vyvlastněni. František Kinský, který tu první deklaraci přednesl u Beneše, potom byl dokonce ve věznici v Brandenburgu,“ říká zástupce rodu Karel Schwarzenberg.
Vnucená správa se dotkla také šlechtického rodu Lobkowiczů. Dopady musel řešit i potomek jednoho ze šlechticů, který memorandum podepsal, Jaroslav Lobkowicz.
„S tím jsem měl problémy ještě v 90. letech, protože nucený správce tehdy udělal poměrně velké dluhy, které nechal zaknihovat a potom když v roce 1992 přišly restituce, tak jsem musel ty staré dluhy od toho Němce ještě zaplatit,“ podotýká Lobkowicz.
Na výstavě v Mladotově domě jsou především genealogické tabule se jmény signatářů, jejich vybranými předky a všemi potomky. Součástí expozice jsou ale také některé předměty, které ještě neměla veřejnost šanci vidět.
„Šavle otce současného Karla Schwarzenberga, který byl iniciátorem toho jednoho prohlášení. Šavle Hugo Strachwitze. Obojky na dva jezevčíky hraběte Kinského z Kostelce nad Orlicí,“ přibližuje spoluautor výstavy Zdeněk Nováček.
Expozice bude po ukončení na Pražském hradě putovní. Organizátoři chtějí objíždět česká města až do roku 2019, tedy do 80. výročí událostí. V Mladotově domě na Pražském hradě bude návštěvníkům přístupná měsíc.
