Na vědu letos půjde nejvíc peněz v historii, téměř 27 miliard korun
Od státu letos dostane věda a výzkum téměř 27 miliard korun. Podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka z KDU-ČSL jde o nejvyšší částku v historii. Loni vědci dostali zhruba o miliardu méně.
„V podstatě se jedná o 300 milionů korun, o které byl rozpočet navýšen. Z toho 200 milionů v rámci kapitoly ministerstva školství. Je k tomu potřeba ještě připočítat 0,9 miliardy korun, které půjdou z rozpočtu z loňského roku z přebytků,“ přiblížil Bělobrádek.
Na vědu přesto stále nejde ani jedno procento HDP, což doporučuje takzvaná lisabonská strategie, ke které se Česká republika přihlásila před deseti lety.
O financování vědy a výzkumu mluvili místopředseda vlády Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) a předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš
„Tady je velký potenciál v navýšení soukromých zdrojů, protože u nás to pořád není tak jako v jiných zemích. Například v Izraeli tam jde 5 procent, z toho 4 procenta jsou ze soukromých zdrojů,“ upozornil vicepremiér.
Bělobrádek podle svých slov nevidí největší problém české vědy v nedostatku peněz, ale spíše v jejich přerozdělování. Chtěl by proto zřídit úřad, který by se staral o to, aby byly finanční prostředky vynaloženy účelně.
„Bylo jedenáct kapitol, kam peníze chodily. Docházelo třeba i k tomu, že ministerstva vypisovala různé programy, které se dost překrývaly,“ vysvětlil.
Vznik úřadu, který by řídil financování vědy, by přivítal i předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš. „U nás nebyla žádná koordinace ani žádné vyhodnocování efektivity těch prostředků,“ potvrdil.
Firmy v Česku si za deset let díky investicím na vědu a výzkum odepsaly z daní přes 12 miliard korun. Od loňského roku mohou odečíst ještě více investic.
„Nemyslím, že by se to nějak dramaticky projevilo na číslech ve smyslu spolupráce podnikatelského sektoru s vysokými školami nebo s ústavy Akademie věd,“ podotknul Drahoš. Domácí podnikatelský sektor se podle něj podílí na celkových výdajích na vědu jen asi jednou třetinou.
