Stále více českých dětí je terčem týrání a šikany. Odborníci chtějí trend zastavit
V Česku přibývá dětí, které zažily týrání, šikanu nebo zneužívání. Zvyšuje se navíc i agresivita útočníků. Shodují se na tom odborníci a ukazují to i statistiky. Podle ministerstva práce a sociálních věcí loni kruté zacházení nepřežilo devět dětí, v roce 2006 byly dvě. Řešení, jak negativní trend zastavit, hledá i dnešní seminář ve sněmovně s názvem Násilí na dětech.
Poslanci s odborníky by na něm měli navrhnout, jak upravit zákony ve prospěch dětských obětí násilí.
„Konkrétně si myslím, že velkou mezerou je nedocenění práce rodinných právníků, co se týká ohodnocení jejich výkonu, protože to není v poměru třeba s trestním právem,“ vysvětlila předsedkyně sněmovní komise pro rodinu Radka Maxová z hnutí ANO.
Jak chtějí odborníci i poslanci bojovat proti zvyšujícímu se počtu týraných dětí, zjišťovala Lenka Jansová
Jen za loňský rok eviduje ministerstvo práce a sociálních věcí v Česku přes 7500 týraných nebo zneužívaných dětí. To je pětkrát víc než v roce 2006. Odborníci navíc upozorňují, že dítě prožívá velké trauma, i když je nejdřív jen svědkem domácího násilí.
Podle ředitelky azylového domu pro matky s dětmi Zuzany Prokopové z občanského sdružení Rosa přibývá mimo jiné psychického týrání dětí.
„Často se stává, že tam, kde dochází k domácímu násilí a žena s dítětem odejde, tak násilný muž pokračuje dále přes děti. Ženu vydírá, dětem nadává a někdy jim skutečně ubližuje, aby se jí pomstil.“
Zuzana Prokopcová popsala případ, kdy malý chlapec pak chování otce sám ve školce napodoboval. Byl sprostý a agresivní vůči vrstevníkům i učitelům.
Podobné případy prožívají tisíce dětí ročně. Podle odborníků se ale o týrání málo mluví. Řada lidí se totiž zdráhá oznámit své zjištění na policii.
I proto v dubnu odstartoval celonárodní projekt s názvem Oznam to. V něm je možné i anonymně informovat o podezření na týrání.
Tresty by se mohly zvýšit
Skupina poslanců napříč politickým spektrem se společně s odborníky domlouvá na zpřísnění trestů za násilí na děti. Řešit to má pracovní skupina, která navrhne úpravy zákonů ve prospěch dětských obětí.
„Ve chvíli, kdy se potenciální násilník bojí trestu, tak si spíše rozmyslí, jestli ten svůj čin, ať už v té chvíli plánovaný, nebo potom v afektu provede nebo neprovede,“ říká poslanec za hnutí Úsvit Marek Černoch, proč by se tresty měly zvýšit.
„Pokud bude člověk vědět, že mu nehrozí nic, tak si bude dělat, co chce. Ve chvíli, kdy bude vědět, že mu hrozí nějaký trest, je tam možnost, že ten čin neuskuteční,“ vysvětluje.
Zvýšení trestů si umí představit také poslanci za ČSSD a hnutí ANO.
