Nejvíce lidí s demencí žije dlouhodobě v Praze. Ženy a starší lidé trpí tímto onemocněním častěji

Regionem s nejvyšším počtem obyvatel s demencí je dlouhodobě Praha. V hlavním městě žije téměř 20 tisíc lidí s Alzheimerovou chorobou nebo jiným typem demence. Nejméně lidí s demencí má naopak Karlovarský kraj, a to téměř čtyři tisíce osob. Informovala o tom na začátku letošního roku Česká alzheimerovská společnost ve své výroční zprávě o stavu demence.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

důchodci (ilustrační foto)

důchodci (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek

Riziko onemocnění demencí narůstá podle autorů výroční zprávy s přibývajícím věkem. Nejvyšší podíl lidí s postižením mozku proto mají kraje s nejstarší věkovou strukturou, jako je právě Praha.

„Zlom nastává v důchodovém věku, kdy s každým přibývajícím rokem výskyt nemoci přibývá," píší autoři zprávy.

Nemoc má podle nich jeden ze 13 lidí starších 65 let, jeden z pěti lidí nad 80 let a každý druhý nad 90 let. Zpráva vychází z odborných odhadů a vlastních výpočtů expertů. Autoři podotýkají, že přesná data v Česku chybí.

Relativně nejvíce lidí s demencí žije v Praze (1,572 %), Královéhradeckém kraji (1,560 %) a kraji Jihomoravském (1,540 %). Naopak relativně nejméně lidí s demencí žije v kraji Ústeckém (1,264 %), Karlovarském (1,322 %) a Středočeském (1,323 %). Celorepublikový průměr činí 1,449 %. Regionem s absolutně nejvyšším počtem lidí s demencí zůstává také Praha, v níž žije 19 795 lidí s Alzheimerovou chorobou či jiným typem demence. Nejméně lidí s demencí má (absolutně) Karlovarský kraj – 3956 osob, který je současně krajem s nejnižším počtem obyvatel.

Počátkem roku 2015 žilo v Česku podle odhadů České alzheimerovské společnosti téměř 153 tisíc lidí s demencí, což je o zhruba 10 tisíc lidí více než v roce 2013. Dvě třetiny z toho přitom byly ženy. Kvůli stárnutí populace bude navíc osob s postižením mozku nadále přibývat.

Demence je onemocnění mozku. Začíná zpravidla pozvolna. Nejdříve se u nemocného zhoršuje krátkodobá paměť a není schopen se postarat o některé věci v domácnosti.

Rychlost, kterou nemoc postupuje, se u každého postiženého liší. Nemocný má však čím dál větší problémy s vyjadřováním, rozhodováním, nedokončuje myšlenky, je zmatenější. Mění se celá jeho osobnost. V posledních stádiích nemoci už vůbec není schopen se sám o sebe postarat. Onemocnění nelze vyléčit, ale jeho průběh lze oddálit včasným nasazením léčby.

Máte podezření na Alzheimerovu chorobu? V Česku startuje zdarma Týden paměti

Číst článek

Nejčastější formou demence je Alzheimerova choroba. Poprvé ji v roce 1907 popsal německý lékař Alois Alzheimer. V té době ale byla na rozdíl od současnosti považována za chorobu velmi vzácnou.

Nemoc dopadá nejen na postiženého člověka, ale především na rodinu, která o něj pečuje. Alzheimerovu chorobu má třeba matka paní Heleny.

„V noci šla, zapnula si plotýnku a začala vařit. Udělala to třeba i několikrát přes den. Zapomněla, že je rozpálený elektrický sporák, a položila tam prkýnko. Takže tatínek ji vlastně nemohl nechat doma, ani když šel nakoupit,“ popsala paní Helena začtkem února letošního roku.

Státní ústavy jsou ale často plné, a tak rodině nakonec nezbylo než vybrat soukromé, kde ale dopláceli 10 tisíc korun měsíčně.

„Do toho zařízení jde maminčin důchod. Deset procent nechávají na účtech. Ale k tomu se ještě stejná částka doplácí, tady speciálně v tom jejím zařízení. Jsou tam tři osoby v pokoji, ale suma je vysoká. Musí se o to dělit celá rodina. Dneska není možné získat státní zařízení, protože jich je málo. Ale věděli jsme, že to jinak nejde. Otec to nezvládal, je nemocný se srdcem,“ upřesňovala tehdy paní Helena.

Nejvíc lidí s demencí žije dlouhodobě v Praze | Foto: Česká alzheimerovská společnost

Anna Jadrná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme