Některé Zemanovy výroky doma i v zahraničí vadí většině obyvatel, ukázal průzkum pro ČRo
Chování prezidenta Miloše Zemana vadí nadpoloviční většině lidí v Česku. Ukázal to průzkum, který pro Český rozhlas zpracovala společnost Median. Více než dvě třetiny obyvatel si myslí, že prezident rozděluje veřejnost. Stejné množství lidí také kritizuje hlavu státu za reprezentaci Česka v zahraničí.
Názory a postoje prezidenta Miloše Zemana rozdělují českou společnost. Myslí si to 70 procent dotázaných.
Přitom ještě při nástupu do funkce prezident sliboval, že chce být spíše svorníkem - někým, kdo veřejnost stmelí. Podle závěrů průzkumu se mu to ale zatím nedaří.
Chování prezidenta vadí nejvíce skupinám kritickým k současné hlavě státu. Tedy lidem s vyšším vzděláním a bohatší části společnosti.
„Nedá se říct, že by Miloš Zeman rozdělení společnosti nastartoval. Ta byla rozdělená už v době jeho volby. Hodně lidí z jeho voličů deklarovalo, že chtějí zastánce v rozdělené společnosti. Člověka, který ukončí podle nich panování arogantní Nečasovy vlády," vysvětluje Daniel Prokop z agentury Median a pokračuje:
"Většina lidí si dnes myslí, že místo toho, aby se Zeman posunul v překlenování těchto rozdílů, tak je minimálně prohlubuje nebo nezmělčuje."
Prokop dodává, že podle průzkumu víc než dvě třetiny obyvatel soudí, že prezidentovo vystupování poškozuje obraz Česka ve světě. Přesvědčeni o tom jsou hlavně mladí lidé a obyvatelé z větších měst. Stále víc si to ale myslí i ti, kdo Zemana v lednu 2013 sami na Hrad volili.
„Třeba zahraničně-politické rozhodování bylo kritériem výběru prezidenta pro menšinu voličů Miloše Zemana. Dnes je k němu část voličů kritická, ale neznamená to, že všichni kvůli tomu odejdou,“ uvádí Prokop.
Podle mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka za negativní výsledky můžou média a napjatá situace v posledních týdnech:
„Odpovědí na tuto konkrétní otázku jsou určitým důsledkem rozjitřené atmosféry posledních týdnů. Atmosféry, která byla velmi vyhrocená. V tomto si dovolím říci, že i z určitého mediálního hlediska. Je velmi důležité, aby pan prezident dále pokračoval ve svých pravidelných přímých kontaktech s občany.“
Průzkum odhalil, že nejcitlivěji lidé vnímají sporné výroky prezidenta Zemana ohledně situace na Ukrajině. Téměř 70 procent lidí nesouhlasí konkrétně s výrokem, že na území tamního státu v současnosti není ruská invazní armáda. Mluvčí Ovčáček vysvětluje, že prezident slova o ruské agresi na Ukrajině nepopírá. Odmítá to ale nazvat invazí.
„Pokud hovoříme o invazi, hovoříme o masivní přítomnosti a vpádu velké armády. Pan prezident hovoří, že k této situaci ještě nenastalo. Pokud by tato situace nastala, pan prezident řekl, že by měla přijít razantní reakce Severoatlantické aliance,“ upřesňuje mluvčí.
K lepšímu renomé nepomohly prezidentovi ani vulgární výrazy v pořadu Hovory z Lán. Tři čtvrtiny dotázaných ho za sprostá slova kritizuje. Jejich vyřčení vadí více ženám než mužům. Hradní mluvčí Ovčáček prezidenta brání, že vulgarismy běžně nepoužívá:
„Pan prezident rozhodně nepatří k těm politikům, kteří by takové jadrné výrazivo běžně užívali. V tomto případě pan prezident jasně vysvětlil, proč ve třech případech tato slova využil. Rozhodně nejde o to, že by pan prezident dlouhodobě, a zazněla některá svědectví, nikdy v životě nepoužíval v běžném slovníku, na rozdíl od některých jiných politiků. Ale je třeba tento hlas veřejnosti vnímat.“
Průzkum pro Český rozhlas také zkoumal, jak veřejnost přijala prezidentův názor, že zásah na Národní třídě ze 17. listopadu 1989 nebyl masakr. Dvě třetiny dotázaných s ním opět nesouhlasí.
Lidé se ale liší v hodnocení demonstrace, kterou kvůli tomu kritici prezidenta Zemana svolali. Protesty včetně házení vajíček se líbily jen každému pátému dotázanému. 35 procent lidí naopak demonstranty odsoudilo. Největší část, 40 procent lidí, zastává názor, že protesty byly v pořádku, ale v některých případech zašly až příliš daleko.
Průzkumu společnosti Median pro Český rozhlas se zúčastnilo ve dnech 20. až 21. listopadu celkem 1033 respondentů ve věku 18 a více let.