NKÚ: Ministerstvo kultury rozdělovalo peníze na opravy památek netransparentně a bez koncepce

Ministerstvo kultury rozdělovalo podle Nejvyššího kontrolního úřadu peníze na opravy a údržbu kulturních památek a státních hradů a zámků netransparentně a bez koncepce. Při výběru akcí, které podpoří, se podle kontrolorů řídilo především požadavky příspěvkových organizací. Ministerstvo programy navíc stále prodlužovalo, aniž by vyhodnotilo jejich přínos.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministerstvo kultury

Ministerstvo kultury | Foto: Filip Jandourek

Kontroloři zjistili, že u jednoho z programů na opravu a údržbu památek ministerstvo nestanovilo jasná pravidla, podle kterých se mají akce žádající o dotaci vybírat. V některých případech měly například akce neoficiálně přislíbenou dotaci ještě předtím, než žádost prošla hodnocením. Ministerstvo také nestanovilo maximální výši podpory, kterou mohou příspěvkové organizace získat.

U 11 ze 14 kontrolovaných akcí se pak prodloužil termín jejich dokončení, a to v průměru o tři roky. Rekordní zpoždění mezi kontrolovanými akcemi nabrala generální oprava fasád Národního divadla, která se oproti původně plánovanému datu dokončení zdržela o 7 let.

Navyšovaly se i celkové náklady – a to u 10 ze 14 kontrolovaných akcí. V průměru náklady vzrostly o desetinu, ale například u rekonstrukce Špitálu Nejsvětější Trojice v Českých Budějovicích stouply o 46 procent.

Vážnější pochybení kontroloři našli u Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, které při rekonstrukci a nástavbě provozní budovy porušilo rozpočtovou kázeň ve výši přes čtvrt milionu korun. Uhradilo totiž stavební práce z peněz určených na přípravu akce.

Pro rozvoj a obnovu státních kulturních zařízení mělo ministerstvo jen obecnou koncepci, ze které nešlo zjistit, zda financované programy plnily cíle ministerstva. Programy ministerstvo vytvořilo především z požadavků příspěvkových organizací. Prostřednictvím programů přitom ministerstvo rozděluje peníze už 13 let, aniž by dosud vyhodnotilo výsledky.

Starší ze dvou programů měl skončit v roce 2007 a vyhodnotit jej mělo ministerstvo v roce 2008. Dokumentaci programu ale pětkrát změnilo a termín ukončení programu posunulo až na rok 2017. Peníze vyčleněné na tento program se postupně měnily z více než 2,6 miliardy na více než 8,8 miliardy korun. U druhého programu došlo prozatím k jeho prodloužení o 3 roky a k navýšení prostředků z 1,9 miliardy na 3,6 miliardy korun.

Vyjádření ministerstva kultury

Ministerstvo kultury kritiku odmítá. Mluvčí rezortu Simona Cigánková uvedla, že zdržení některých oprav bylo způsobeno i odvoláním neúspěšných uchazečů proti výsledkům zadávacích řízení nebo nepředvídatelnými nálezy u historických objektů.

„Je zapotřebí si uvědomit, že ministerstvo kultury a jeho příspěvkové organizace nerekonstruují paneláky, ale historicky cenné, památkově chráněné projekty, kde je běžné, že se při renovačních pracích objeví mnohá tajemství dosud lidskému oku skrytá,“ vysvětlila Cigánková.

Ministerstvo kultury se ohradilo i proti tomu, že by poskytování dotací na opravu památek bylo netransparentní.

„Za podmínek, kdy se drtivá většina realizovaných akcí týká historických objektů a kulturních památek nevyčíslitelných hodnot, lze jen obtížně vytvořit univerzální a jakýsi všeobjímající systém kritérií pro hodnocení, který by byl zcela identicky použitelný pro každou žádost do kontrolou posuzovaných programů,“ dodala Cigánková.

ČRo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme