Norsko, vrať nám naše děti, bude možná na transparentech při biatlonu v Novém Městě
Na biatlonových závodech v Novém Městě na Moravě se nejspíše objeví transparenty v norštině. Diváci tak chtějí během světového poháru upozornit seveřany na kauzu odebrání dvou českých dětí jejich matce. Pořadatelé je ale mohou z Vysočina Areny v krajním případě vykázat.
Za plánem stojí Čech žijící a pracující od roku 2012 v Norsku, Andrej Ruščák. Na sociálních sítích zveřejnil v norštině návrhy nápisů, které by lidé mohli použít.
„Už pár dnů se tu a tam ozývají hlasy, že by to byl dobrý způsob, jak na věc upozornit. Protože to nikdo nechtěl organizovat nebo pro to sehnat lidi, tak jsem se toho zatím chytil já,“ vysvětluje Ruščák.
Někteří diváci nejspíš přinesou na biatlonové závody protestní transparenty v norštině. Chtějí tak upozornit na případ odebraných dětí
Běžní Norové podle něj o kauze odebraných dětí matce z médií nevědí.
„Tomu mají podobné transparenty pomoci, protože biatlon je v Norsku sledovaný tak, jako je například v České republice hokej,“ dodává Ruščák.
Na sociálních sítích vzniklo několik skupin a každá má desítky účastníků. Protestu by se tak mohlo podle odhadů zúčastnit na dvě stě lidí.
Na tribunách se také možná objeví vzkazy, které si lidé plánují přinést s sebou, jako „Norsko porušuje konvenci OSN o právech dítěte“, „Norsko se chová jako diktatura“ nebo „Norsko, vrať nám naše děti“.
Protestu by se mohlo zúčastnit 200 lidí
Protestu se zúčastní i lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský, který se na internetu připojil k jedné ze skupin. Chce prý apelovat na zástupce norského biatlonového svazu.
Manifestu za české děti odebrané matce norskými úřady se podle odhadů zúčastní na 200 lidí. Patří mezi ně i europoslanec Tomáš Zdechovský
V týdnu se vrátil z Norska a podle něj ani tamní politici o kauze moc nevědí. Podle vlastních slov zvažuje i to, jestli sám přinese transparent. Na druhou stranu by nechtěl, aby kvůli jeho účasti byla celá akce brána jako politická.
Často se diskutuje, jestli se může sport a politika spojovat. Lidovecký europoslanec Zdechovský to ale jako problém nevidí.
„Někdo říká, že se tyto věci nedají spojovat. Já si myslím, že se spojovat musí. Vyčerpaly se veškeré právní prostředky,“ vysvětlil Zdechovský.
Dodal také, že transparenty ani jména českých dětí, které si chtějí někteří lidé připnout na oblečení, nejsou namířené proti obyčejným Norům. Mají podle něj upozornit na to, co se děje a co je podle některých lidí v Česku špatně.
Štěch se kvůli Michalákovým sešel s norskou velvyslankyní. S protesty při biatlonu nesouhlasí
Číst článek
Pořadatelé novoměstského závodu světového poháru odmítli iniciativu komentovat. Podle návštěvního řádu ve Vysočina Areně ale nesmějí diváci projevovat politickou nesnášenlivost. Organizační služba by je mohla vyvést bez nároku na vrácení vstupného.
Norská ambasáda v Praze se za postupy norského sociálního úřadu plně postavila a odmítla, že by úřady odebraly Evě Michalákové děti bez závažných důvodů.
Případ dvou odebraných chlapců v Norsku
Norská sociální služba odebrala českému páru syny v květnu 2011 po udání z mateřské školy pro podezření z pohlavního zneužívání. Policie vyšetřovala otce chlapců a později i matku, vyšetřování ale zastavila a obvinění nepadlo.
Eva Michaláková přiznala, že syny výchovně plácla. Norsko ale na rozdíl od Česka tělesné trestání dětí úplně zakázalo, příslušný zákon má od roku 1987.
V únoru 2012 norské úřady rodiče zbavily práva na péči a každý z bratrů žije v jiné pěstounské rodině. Norské soudy její dřívější odvolání odmítly. V listopadu 2013 se žena obrátila na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, který ovšem loni její stížnost nepřijal.
Norský sociální úřad Barnevernet v úterý stanovil v případě bratrů Michalákových nové podmínky. Podle nich se s nimi může jejich matka Eva Michaláková stýkat dvakrát do roka vždy na 15 minut. Nesmí je obejmout a fotografovat. Michaláková na tyto podmínky i přesto, že s nimi nesouhlasí, přistoupila.
