Novinář chtěl databázi trestných činů. Policie mu naúčtovala 25 milionů

Úřad by si za práci naúčtoval více než 25 milionů korun - Foto:  ČRo

Úřad by si za práci naúčtoval více než 25 milionů korunFoto:  ČRo

Osmačtyřicet let práce jednoho zaměstnance na plný úvazek v ceně 25,8 milionu korun. Tolik by podle Policejního prezidia stálo poskytnutí informací o jednotlivých trestných činech od roku 2011. Obdobná data jsou přitom například v Británii nebo v Polsku dostupná komukoli a zdarma.

„Celková doba potřebná k vyhledání a shromáždění požadovaných údajů o 1 543 485 trestných činech je 1 543 485 x 4 = 6 173 940 minut, tj. 102 899 hodin,“ napsali policisté datovému novináři Českého rozhlasu Janu Cibulkovi, když je požádal o poskytnutí databáze všech trestných činů z posledních pěti let. U každého chtěl znát čas a místo činu, výši škody a zda byla při zločinu použita zbraň. 

Sto tisíc hodin je skoro dvanáct let čistého času. Když se rozpočítají na obvyklou pracovní dobu a počet pracovních dnů v roce, zabrala by tato práce podle výpočtu Policejního prezidia jednomu zaměstnanci 48 let. 

Zmíněný čas policisté vynásobili hodinovou sazbou 251 Kč a dospěli k sumě 25 827 649 korun. Takovou částku chce Policejní prezidium do 60 dnů zaplatit na svůj bankovní účet, jinak informace o trestných činech veřejnosti neposkytne. 

K čemu mohou být dobrá podrobnější data 

V České republice chybí oficiální mapa kriminality, tedy webová stránka, kde by občané mohli detailně prozkoumat zločinnost ve svém okolí. Roli státu se tak snaží suplovat aktivisté z projektu Otevřená společnost: jejich mapakriminality.cz ukazuje alespoň souhrnné měsíční statistiky pro jednotlivé policejní služebny. Data jsou však k dispozici jen mezi lety 2013 a 2015. 

V zahraničí jsou přitom takové služby běžné. Například v Polsku funguje mapakryminalna.pl, ve Velké Británii zase police.uk. V USA mapy kriminality vedou jednotlivá města, státy či soukromé firmy - zde je k vidění služba Spotcrime pro Detroit

Policie České republiky ovšem poskytuje na svém webu pouze souhrnné měsíční statistiky za jednotlivé kraje. Více podrobností podle policistů občané znát nepotřebují, ačkoli by z nich pravděpodobně bylo možné vyčíst výrazné rozdíly nejen mezi jednotlivými městy, ale často i mezi ulicemi. 

Podrobnější data by mohla posloužit například při hledání nového bytu nebo pro naplánování bezpečnější cesty domů z noční směny. A také k důkladnější veřejné kontrole toho, jak účinně kde policie "pomáhá a chrání". 

NSS: Občan nemusí platit úřadu za to, že má v záznamech nepořádek 

Policejní prezidium původně poskytnutí informací zcela odmítlo s tím, že by to pro jeho pracovníky bylo moc práce. Nadřízení úředníci z ministerstva vnitra ale takové vysvětlení označili za nezákonné a nařídili policistům, aby žádost o informace posoudila ještě jednou. 

A výsledek? Prezidium přišlo s požadavkem, aby žadatel zaplatil za práci policistů, kteří celý seznam 1,5 milionu trestných činů ručně projdou a u každého ověří, že informace o něm mohou poskytnout veřejnosti. Podle odhadu policie to zabere u každého záznamu čtyři minuty. Celkově si pak za ně úřad naúčtoval více než 25 milionů korun. 

Postup policie je pravděpodobně v rozporu se zákonem. Už v roce 2003 Nejvyšší správní soud řešil případ, kdy si Generální ředitelství cel nebylo jisto, zda může, či nemůže žadateli poskytnout informace ze své databáze. Čas nutný k ověření chtěl úřad žadateli také naúčtovat. Soud to však odmítl s tím, že občan nemusí platit státu za nepořádek v jeho vlastních záznamech. Stát má vždy vědět, zda tu či onu informaci může zveřejnit, rozhodl tehdy soud. 

Českými kriminálními daty se tak bude znovu zabývat ministerstvo vnitra, které bude posuzovat, zda policií požadovaná částka není přemrštěná. 

Autor:  Petr Kočí

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace