Cestovní ruch by mohly podpořit povinné školní výlety nebo sjednocení poplatků
Cestovní ruch přijde o zhruba deset miliard korun. Podpora této oblasti podnikání z evropských fondů na konci letošního roku končí. Zástupci obcí a podnikatelů hledají jiné cesty, jak cestovní ruch financovat. Prioritou je prosazení zákona o podpoře rozvoje cestovního ruchu. Mimo jiné by chtěli sjednotit výběr poplatků, například za ubytování. Podle podnikatelů by mohly pomoct také povinné školní výlety.
Jedním z řešení podpory cestovního ruchu by mohla být úprava poplatků za ubytování. Podle výkonného ředitele Svazu měst a obcí Dana Jiránka by stát měl znásobit příjmy obcí z poplatku za ubytování.
„Ten poplatek si obce stanovují vlastním rozhodnutím, svojí obecně závaznou vyhláškou. To by mělo být zachováno. Co by se ale mělo podstatně změnit, je že stát, tak jako v okolních zemích, ten příspěvek zdvojnásobí. V Maďarsku dokonce přidává 150 procent,“ upřesňuje Jiránek.
Zástupci obcí a soukromého sektoru budou jednat o podpoře cestovního ruchu. O jejich plánech mluvila prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková
Na co příjmy z poplatků obce využívají, řekl předseda Svazu měst a obcí František Lukl: „Jak komunikace, které přivádí turisty do dané obce, tak cyklostezky, odpočívadla, brožury, letáky. Rozdělil bych to do dvou skupin na to, jak přilákat turisty do obce a jak jim zajistit zázemí, které by jim obec měla poskytnout.“
S úpravou vybírání poplatků za ubytování souhlasí také prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková. Podle ní to ale nemusí být tak jednoduché:
„Je třeba si uvědomit, že na jedné straně je jakési centrální státní řízení a na druhé straně jsou místní samosprávy, které centrálním státním řízením nejsou řízeny, mají vlastní samosprávu a rozhodování.“
Podle Novákové je v oblasti vybírání poplatků také mnoho nejednotných názorů a některá zařízení nechtějí poplatky platit.
„Současná právní úprava nedává dostatečné nástroje kontroly poplatků a také není zřejmé, jak se s vybranými prostředky má nakládat. Není tedy zaručený alespoň částečný návrat do rozvoje cestovního ruchu.“
Sjednocení poplatků
Po sjednocení poplatků za ubytování a rekreaci volá například také Asociace horských středisek. Z těch mají obce příjem kolem pěti set milionů korun. Zhruba polovina se vybere v Praze, část ve větších městech.
Nejvíc problémů mají s jejich výběrem malá města a obce. Podle ředitele asociace Libora Knota by jim práci usnadnily například paušální poplatky.
„Aby nemuseli hlídat jednotlivé ubytovatele a přímo tam chodit. Když ho nechytíte přímo ten den, tak bohužel to už moc nefunguje. Jedním z dalších opatření je redefinice pojmu ubytovací zařízení, aby to bylo opravdu každé zařízení, které ubytování poskytuje, i když je to třeba apartmánový byt nebo penzion, který se tváří, že penzionem není,“ vysvětlil Knot.
Společně se Svazem měst a obcí chce Svaz obchodu a cestovního ruchu pracovat i na narovnání podmínek. „Abychom mohli určit nějakou paušální platbu, kterou budou určovat obce, redukovat výjimky, které v tom jsou,“ uvedla Nováková.
Podle ní i podnikatelů by mohly podpořit cestovní ruch také povinné školní výlety. Důležité je podle Novákové především to, aby děti znaly památky UNESCO, které v Česku jsou.
„Celá řada dětí byla v zahraničí, ale tyhle oblasti nezná, proto bychom chtěli ve spolupráci se Svazem měst a obcí, ministerstvem školství i kultury nalézt konsenzus, jak dostat do legislativy povinnost tohle zajišťovat. Pochopitelně to pomůže cestovnímu ruchu v jednotlivých regionech,“ vysvětlila.
Zákony komplikují byznys
Podnikatelé si v oblasti cestovního ruchu často stěžují, že jim některé zákony komplikují byznys a podle Novákové takových norem existuje celá řada:
„Podnikatelům v cestovním ruchu jsou ukládány regulace, které jsou pro ně obtížně splnitelné. Například podnikatelé v rámci restaurací zodpovídají za to, že v restauraci nebude podnapilý zákazník, přitom právo kontroly těch, kteří do restaurací vstupují, nemají.“
„Teď existují regulace typu, že každá restaurace musí mít jeden nealkoholický nápoj levnější než pivo. Do toho nám vstupuje další regulace, a to kouření v restauracích. Pak také uvažovaná elektronická evidence tržeb,“ vysvětlila Nováková.
To všechno dle jejích slov limituje podmínky podnikání v restauracích. Takové podmínky se potom projevují také v tom, že zařízení mají snahu fungovat v šedé ekonomice a ne vždy dodržují zákon. Svaz obchodu a cestovního ruchu by byl rád, aby byly podmínky pro všechny stejné.
„Co se týká elektronické evidence tržeb, aby se opravdu týkala všech podnikatelů, kteří mají hotovostní tržby a aby se tímto narovnaly podmínky podnikání v České republice,“ dodala prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková.
