Miliardář Petr Otava mladší poskytl Českému rozhlasu exkluzivně rozhovor o tom, proč chce s dalšími investory koupit dluhy a akcie OKD od skupiny Ad Hoc Group (AHG), proč z těžební firmy, kterou kdysi prodal Zdeňku Bakalovi jeho otec Petr Otava starší, před pěti lety odešel, a jak chtěl udělat exmanažer diamantové firmy ze čtyř dolů ve Slezsku evropského těžebního obra.

Tento článek je více než rok starý.

18:10 11. července 2016 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Nejprve jste byl zmiňován jako zájemce o OKD spolu s obchodníkem s uhlím Petrem Pauknerem a podnikatelem Martinem Ulčákem. Nyní ale jednáte přímo s AHG v jiné skupině o vstupu do OKD - s majitelem Czech Coalu Pavlem Tykačem a spolumajitelem AWT René Holečkem. Jak to vlastně je?

Ty dvě věci se vzájemně nevylučují. Připravili jsme nabídku s Petrem Pauknerem, respektive naše firmy Metalimex a Carbounion, že bychom byli ochotni OKD poskytnout obchodně -provozní financování v požadované výši kolem miliardy korun a více. Ta nabídka je stále platná, ale nebyla pravděpodobně reflektována z důvodu, že nebyl věřitelský výbor OKD a ten musí veškeré nové vazby schválit. Druhé jednání je s nynějšími majoritními vlastníky a věřiteli OKD, skupinou Ad Hoc Group. Do toho jdeme jako fyzické osoby, nechceme do toho vtahovat naše společnosti.

O čem konkrétně s AHG jednáte?

Předložili jsme jednoznačnou nabídku na odkup akcií a dluhopisů OKD. Chtěl bych zdůraznit, že v žádném případě nechceme akcie NWR, protože z toho vyplývají a budou vyplývat další závazky či žaloby. Jde nám převážně o hlavní slovo ve věřitelském výboru, abychom pomohli najít a umožnit najít nějaké řešení.

Je to reálné, že k obchodu dojde?

Je to velmi složité, NWR je velmi komplikovaná struktura a je otázka, jestli vůbec budou schopni technicky vyřešit prodej svých pohledávek a akcií na úrovni týkající se jen OKD. Jsou tam například různé smlouvy a vazby se Citibank a Deutsche bank, to si musí vyřešit. Ad Hoc Group navíc nezastupuje držitele všech dluhopisů. Teď během pár týdnů by se tedy mělo říct, zda to vůbec je reálné a zda se to dá udělat do začátku srpna. Prioritně byl cíl mít jasno do první schůze věřitelského výboru OKD.

Trochu nezvyklá je i dříve oznámená účast odborů na jednání. Jaká je jejich role?

Společně se snažíme odblokovat situaci a uvolnit napětí. Dostaly by mnohem větší pravomoc a sílu.

Odboráři či konkrétně pan Sábel jsou také v roli investorů?

O tom se diskutuje.

AHG dostalo akcie od Zdeňka Bakaly a jeho společníka Petera Kadáse zadarmo. Dluhopisy dnes vzhledem k insolvenci OKD také nemají velkou cenu. Vy jste ochotní za oboje zaplatit?

Ano, jsme. Kolik jsme nabídli, je samozřejmě důvěrné. Dali jsme tu cenu za oboje, akcie i dluhopisy.

Co se změní, když se stanete hlavními věřiteli a vlastníky OKD vy? Zachráníte OKD?

Firma je v insolvenci, má svého správce a managament. Nyní existuje určitá averze mezi Ad Hoc Group a ostatními, my bychom mohli ta jednání odblokovat, dát prostor k nějakému řešení a vrátit jednání do racionální polohy. Řekněme, že to řešení je řízený útlum dolů, OKD se již zachránit nedá.

Horníci z OKD dostanou červnové výplaty včas. Boj o přežití pokračuje

Číst článek

Obejde se OKD v případě vašeho vstupu do firmy bez půjčky od státu?

Nechápu tu polemiku pořád dokola, jestli si to někdo může koupit, jestli to někdo bude financovat, kolik to celé asi může stát apod. Ta čísla jsou jasná a vláda už je měla dávno mít. OKD bude letos potřebovat miliardu, v příštím roce asi dvě a v tom dalším možná tři. V těchto řádech se to prostě bude odehrávat.

A tyto peníze tedy má dodat kdo? Budete to vy jako případní noví majitelé?

Ne. Nikdo ze soukromých investorů tam v současné situaci nemůže dát žádné peníze, ta firma je v insolvenci. OKD už není žádný byznysový příběh, ta firma už nemá žádnou dlouhou perspektivu, za tři, za čtyři roky v podstatě skončí. Teď jde hlavně o to, dát šanci a prostor na vyjednání řízeného útlumu, čas na rekvalifikace horníků, technickou likvidaci.

Proč byste ale jako věřitelé a vlastníci neposkytli firmě peníze vy?

Je potřeba rozlišovat peníze na obchod a běžný provoz firmy a na útlum, odchodné horníkům, likvidaci dolů a rekultivace. V tom druhém případě víte, že peníze už nikdy nedostanete zpátky. Po roce 2018 až 2019 zůstane v provozu jediná šachta, a to ČSM. Už máte vyčíslené náklady na likvidaci dolu Paskov, na odstupné. To je asi 1,5 miliardy korun. Odhaduji to tedy celkově na náklady sedm až deset miliard. Tyto peníze tam bude muset postupně dát stát a už je bohužel nikdy neuvidí.

V letošním roce se oživily ceny uhlí, takže třeba není situace dolů tak beznadějná, nemyslíte?

Ne. OKD to nepomůže. Na rozdíl od jejich konkurentů v Polsku. Důvod je, že pokud chcete zvýšit tržby, kromě vyšších cen za uhlí potřebujete i vyšší těžbu a tím prodej. A ten mít OKD nebude, protože už nemá zainvestováno do budoucích otvírek a těžebních polí. Jestli ceny půjdou o deset či patnáct procent nahoru, tak to je zanedbatelné. Díky tomu, kolik OKD dnes ještě těží uhlí, tak její stav se jakžtakž drží, ale za dva roky už to bude výrazně jinak.

Vy jste v OKD pracoval jako obchodní ředitel do roku 2011, tedy v době, kdy ho vlastnilo NWR a Zdeněk Bakala. Jak se díváte na tvrzení, které dnes už běžně slyšíme i od vládních politiků či prezidenta země, že se OKD tunelovalo?

Otázka je co znamená „tunelovalo“. Já si to každopádně takhle nemyslím. Jedna věc je, že klesly ceny uhlí tak nízko, že to nikdo nečekal. To je prostě fakt. Ale je samozřejmě i fakt, že OKD doplatilo na vytvoření struktury NWR, kterou muselo platit. To byly stamiliony a stamiliony korun ročně. Pak divestice firem, které byly udělány, a které OKD potřebovaly a potřebují k životu. To je energetika, doprava, DPB Paskov, ty všechny byly prodány. Kupci samozřejmě chtěli garantovat návratnost investice, takže se nastavily nějaké cenové podmínky, a to dneska OKD platí. Dále to jsou vnitroskupinové vazby, hlavně úvěry. To je dnes ložené, že je to problém.

Co přesně?

Vysoká zadluženost způsobená vydáváním bondů, to OKD zabilo. V neposlední řadě byl problém v nesoudnosti bývalých majitelů, kde ta firma může být a co může zvládnout. Ale určitě to nebyl řízený proces, aby to takhle skončilo. Tunelování je silné slovo. Byl to nastavený systém, který fungoval do doby, než spadly ceny uhlí.

Zmínil jste vnitroskupinové půjčky. To je věc, na kterou je podané kvůli údajně nevýhodným úrokům trestní oznámení. Že právě jejich prostřednictvím se OKD tunelovaly…

Z něčeho muselo NWR žít, obsluhovat svůj dluh a to financovalo OKD. Jestli to bylo právně špatně, to neumím a ani nechci posuzovat.

Proč jste z OKD před pěti lety vlastně odešel?

Chtěl to otec, který chtěl pomoct s operativním řízením naší skupiny Metalimex. Chtěli jsme jít dál. Bylo to „just in time“. Odcházel jsem na vrcholu cen uhlí, kdy OKD bylo v nejlepší ekonomické kondici. Blbě by se mi odcházelo dnes, v téhle situaci.

Neměl jste už tehdy obavy, že to s OKD takhle skončí?

Nebyl jsem asi sám, kdo si myslel, že to tak asi skončí. Upozorňoval jsem na to při mém odchodu samotné akcionáře i některé blízké spolupracovníky Zdeňka Bakaly, že ten vývoj bude negativní. Ale to, že ceny uhlí spadnou tam, kam spadly a tak rychle, to jsem si tedy tehdy nemyslel. Ovšem pokles těžby byl již tehdy zcela zřejmý podle důlně technických plánů. Každý věděl, že se bude těžit podstatně méně ve výrazně jiné struktuře koksovatelného a energetického uhlí, při skoro stejných fixních nákladech, které jsou v OKD vysoké.

Váš otec Petr Otava starší před třemi lety koupil od NWR vysoce ztrátové OKK Koksovny. Teď jsou v zisku. Co za tím bylo?

Byla to kombinace různých věcí. Koupili jsme je v roce 2013 se ztrátou 400 milionů korun, už následující rok a až do současné doby máme 350 až 500 milionů EBITDA plus. Bylo to dané tím, že byly, jak už jsem říkal, nějak nastaveny vnitroskupinové vazby mezi OKD, NWR a také OKK. OKK neměly žádné úvěry od bank, měly od NWR stejně jako OKD vnitroskupinovou půjčku s úrokem 9 procent ročně na všechno- na financování investic, na provoz. Nás dneska banky financují za cenu pod 1 procento ročně. Pak třeba obchod s koksem. Pro OKK ho zabezpečovalo OKD a bralo si 4 procenta marže z prodejní ceny koksu. Dneska náš Metalimex jako trading house skupiny účtuje OKK marži 1 procento. Změnili jsme podstatně systém nákupu, kde jsme ušetřili 25 procent nákladů, přehodnotili jsme investice, zredukovali jsme stav zaměstnanců o 150 lidí.

Jinými slovy, tento případ dokládá, že OKD byla extrémně špatně řízená. Jak to? Byli tam světoví manažeři se zkušenostmi ze zahraničí, jako byl Karl Dieter Beck nebo Mike Salomon.

Nemyslím si, že OKD byly špatně řízená firma za doby Becka a Salomona, to byly odborníci. Problém byl v nastavení managementu NWR. Třeba přišel Gareth Penny z diamantové firmy DeBeers. Vůbec neměl páru jak OKD funguje a jak funguje trh s černým uhlím. Takže po svém příchodu ještě v letech 2012 až 2013 chtěl z NWR udělat evropskou jedničku v obchodu s koksovatelným uhlím. Totální nesmysl. Tito lidé přivedli fungování NWR, potažmo OKD do stavu, v kterém dneska je.

Jaká byla role Zdeňka Bakaly?

Byl akcionář a člen vedení, takže zodpovědnost měl. Samozřejmě, že ze své pozice hlavního akcionáře NWR řídil, i když ne na denní bázi, ale v těch hlavních rozhodnutích ano.

Třeba zadlužování a způsob financování firmy byl jeho nápad?

Samozřejmě že bez jeho angažovanosti a Petera Kadase by to nešlo. Nemohlo by dojít k vydávání dluhopisů, nebyla by ustavena megafunkce NWR, které fakticky nebylo potřeba, protože NWR je OKD. Na NWR by stačilo pár lidí. Dokud OKD, potažmo NWR, vydělávalo, tak všichni si hráli na velké frajery a na světově velkou firmu a já sám jsem toho byl součástí. Přitom šlo jenom o čtyři doly na Ostravsku. Tak to je.

Peter Kadas, stejně velký akcionář jako Zdeněk Bakala, nikdy za NWR nevystupoval na veřejnosti. Spekulovalo se, že ho situace NWR a OKD vlastně vůbec nezajímala. Je to tak?

Ne. Zajímal se více než Zdeněk. Stoprocentně. Zdeněk fungoval do nějaké doby, kolem vydání akcií NWR (IPO) a chvilku po něm. Peter Kadas chodil více do detailu a mnohem déle, do doby než nad NWR zlomil hůl, což je řekněme tak dva roky zpátky. Tedy Peter se o situaci zajímal víc. Oba ale předali odpovědnost manažerům a odpoutali se od reality. Neměli ten detail, který získáte, když se života firmy účastníte alespoň na nějaké týdenní bázi. Někteří manažeři je sice na nesoudnost plánů s firmou upozorňovali, byli ale odpáleni, že to poslouchají už sedm let a pořád to tak vydělává.

Je důvodem, že se o OKD nyní opět zajímáte vaše vlastnictví OKK Koksoven? Kdyby OKD padlo, bude to pro OKK jako velkého odběratele uhlí asi problém, že?

Samozřejmě, že nás zajímá uhlí. OKK je pořád z menší poloviny nastaveno na fungování OKD. Když nebude, tak ale musíme fungovat bez něj. Čím později to bude, tím lépe. Ale jsou tady Poláci, ti už dneska v koksovatelném uhlí hrají prim. Takže my už dnes máme nastaveny obchodní systémy a smlouvy tak, abychom mohli přejít na dodávky uhlí v podstatě ze dne na den. Samozřejmě, že když tady nebude jiný dodavatel, mohou své postavení zneužívat. Ale můžeme to diverzifikovat uhlím z Ameriky a z Ruska.

Je pro vás zájem o OKD tedy spíš byznys nebo sentiment?

Byznys asi převažuje. Ale sentiment tam určitě je. Chceme pomoct dát OKD čas, aby skončilo bez nějakého tvrdého nárazu, ta firma si to za desítky let fungovaní nezaslouží a horníci s jejich rodinami už vůbec ne.

Jak je to nyní s vaším vlastnictví skupiny Metalimex, po loňském úmrtí vašeho otce? Dědické řízení trvalo dlouho, nebylo jasné rozdělení podílů s vaší sestrou.

Dědické řízení skončilo v minulých týdnech, na konci června. Já dneska vlastním ve společnosti necelých 84 procent, sestra svůj podíl už prodala. Švýcarské společnosti Stratego Private Equity AG. Známe se již z minulosti ze společného působení v Al Investu Břidličná, takže věřím, že se na nějaké formě spolupráce či odkupu podílu dohodneme.

Jaké máte další plány s vaší skupinou?

Byla to vždy průmyslová skupina a tak to i zůstane. Chtěl bych ale víc například rozvíjet energetiku. Dokončili jsme vstup do české společnosti ApolloEnergy, kde máme 51 procent. Vlastní řadu špičkových či světově unikátních technologií pro výrazné energetické úspory v průmyslu, zásadní zvýšení efektivnosti sluneční energie, vytváření infrastruktury používání elektromobilů a další. To je dnes trend, kterým jde celá Evropa.

Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít