Otevřít Pražský hrad lidem - to byl Havlův cíl, když se stal prezidentem. Sídlo hlavy státu se za něj proměnilo

7. DÍL SERIÁLU. Dramatik, disident a prezident Václav Havel by 5. října oslavil 80 let. Během svého života se hodně zajímal i o architekturu. V případě prvního českého prezidenta je toto téma na místě, vyrůstal totiž v prostředí, kde se o architektuře vždycky hodně mluvilo. Jeho dědeček postavil palác Lucerna a další významné stavby v Praze. Sám Václav Havel pak zanechal výraznou stopu především v proměnách Pražského hradu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Václav Havel

Václav Havel | Foto: flickr.com, CC BY 2.0 | Zdroj: Flickr

„Praha vždycky byla, a Pražský hrad vždycky byl, jakýmsi internacionálním dílem. Působili tam architekti nejrůznějších národností. Bývalo jedno, jakého je kdo původu. Důležité bývalo, zda je architektem dobrým či špatným. Zároveň se tím Praha stávala skutečně významnou evropskou křižovatkou. Bývalo prestiží v Praze něco stavět a já bych byl rád, kdyby tomu tak bylo opět,“ tvrdil o české metropoli i její dominantě Havel.

Přehrát

00:00 / 00:00

Václav havel pocházel z rodiny, kde se o architektuře vždycky hodně mluvilo. Sám Havel pak zanechal výraznou stopu především v proměnách Pražského hradu. Připravil Jan Herget.

Tuto ideu uplatňoval Václav Havel od začátku svého prezidentského angažmá. „Václav Havel měl pocit, že Pražský hrad už nesmí být nedobytnou pevností, kde chodí policisté se psy a kde se lidé nedostanou tam, kam by se dostat měli,“ tvrdí Zdeněk Lukeš, který byl tehdy v týmu 50 hradních architektů.

Zpřístupnily se tak jižní zahrady, Jelení příkop a Císařská konírna, kde byla dřív tělocvična hradní stráže, se změnila na galerii. O všechny proměny hradního areálu se Václav Havel živě zajímal a podle Zdeňka Lukeše byl bez nadsázky jejich spolutvůrcem.

Historik architektury Zdeněk Lukeš na procházkách Prahou Václava Havla

Číst článek

„Mluvil absolutně do všeho. Měl divadelní představu o těch prostorách. Když si prohlédl prázdnou místnost, přesně viděl, co by tam mohlo být a jak by to mohlo vypadat. Pak neustále chodil a převěšoval obrazy. Byl to dlouhatánský proces, na kterém on významně participoval, podobně jako v prvních letech i Olga Havlová,“ vzpomíná Lukeš.

Hrad podle významných architektů

Novou dlažbu Jiřského náměstí realizovalo studio HŠH, lávky v Jelením příkopu a tunel pod Prašným mostem Josef Pleskot a novou oranžerii Eva Jiřičná. Díky otevření jižních zahrad znovu vynikla práce Josipa Plečnika, který na Pražském hradě působil za prezidenta Masaryka.

Interiéry byly zase doménou Havlova přítele Bořka Šípka. Vytvořil pro něj třeba pracovnu nebo židle do Španělského sálu.

Lavička Václava Havla v Novém Boru | Foto: Tomáš Mařas

Po smrti Václava Havla vymyslel jako památku na něj speciální lavičku. „Václav Havel byl milovník dialogů, takže jsem tu lavičku rozdělil na dvě křesílka a spojil stolečkem, aby lidé spolu mohli intenzivně hovořit.“

Odkaz Václava Havla tímto způsobem proniká do veřejného prostoru a to nejen v Praze, ale třeba i v Liberci, Kroměříži, Hradci Králové nebo Dublinu a Washingtonu.

Jan Herget Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme