Pamětníkům letošní sucho připomíná rok 1947. Tehdy se promítlo i do politiky
Nekončící sucho trápí Česko. V řekách ubývá voda, vysychají prameny a snižují se i zásoby podzemních vod. Extrémní teploty zatěžují lidský organismus a přírodu, zemědělci počítají s obrovskými ztrátami. Pamětníkům letošní tropické léto připomíná rok 1947.
Počasí se tehdy vyvíjelo jinak než letos. Extrémní sucho trvalo od jara až do listopadu, i když ho přerušovaly ubíjející bouřky.
„Byla poměrně tuhá zima a relativně velká povodeň provázená mohutnými ledovými bariérami. A potom nastoupily vyšší teploty už na jaře a bylo to provázeno v květnu, červnu a červenci tu a tam i přívalovými povodněmi, což také letos není ten případ,“ říká Libor Elleder z Českého hydrometeorologického ústavu.
Pamětníkům letošní sucho připomíná rok 1947. Do historie nahlédl Jaroslav Skalický
Důsledky sucha v roce 1947 byly mnohem hrozivější, než se původně čekalo. Kvůli katastrofální neúrodě vázlo zásobování základními potravinami. V některých oblastech Slovenska hrozil hladomor.
Situace využili ve svůj prospěch komunisté. Ministerský předseda Klement Gottwald vyjednal se Stalinem mimořádné dodávky obilí ze Sovětského svazu.
„V největší tísni přišla pomoc bratrského Sovětského svazu. Tehdy poznal všechen pracující lid, že už nic nemůže ohrozit naši cestu k socialismu,“ hlásala tehdejší propaganda.
Obilí od Sovětů vydávali komunisté za záchranu země. Pomohlo jim to získat na svou stranu spoustu lidí, a další rok tak převzít i moc ve státě.
„Stalin z politických a mocenských důvodů navýšil dokonce dodávky na 600 tisíc tun obilí, s čímž potom komunisté velmi výrazně pracovali ve vládě a v Národní frontě. Stalinův dopis s odpovědí samozřejmě zveřejnili ve svém komunistickém tisku, což velmi výrazně ovlivnilo atmosféru ve společnosti a vnímání, co která z politických sil je schopna pro československý stát zajistit,“ vysvětluje historik Jiří Kocian z Ústavu pro soudobé dějiny.
