Chudinských domů, ulic a čtvrtí v Česku přibývá. Vláda proto pro města a obce připravila návod, jak mají problémy v ghettech a sociálně vyloučených lokalitách řešit. Návod se týká vzdělávání, zaměstnanosti, sociálních služeb či prevence kriminality. Informoval o tom premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD po setkání s lidmi ze samospráv.

Tento článek je více než rok starý.

11:49 13. října 2015 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Podle výzkumů za posledních několik let v České republice přibylo sociálně vyloučených lokalit a přibylo obcí, ve kterých jsou sociálně vyloučená místa, kde máme problém z hlediska vzdělávání, kde máme problém z hlediska zaměstnanosti, kde máme problém i z hlediska kriminality nebo otázky bydlení lidí v těchto místech,“ uvedl Sobotka.

Počet ghett se podle analýzy ministerstva práce a sociálních věcí za posledních deset let zdvojnásobil. Ve více než šesti stovkách lokalit žije 115 tisíc lidí.

Většinou jde o nezaměstnané, kteří mají vysoké dluhy, nízké vzdělání a pobírají dávky. Nejvíce obcí s vyloučenými lokalitami je v Ústeckém kraji. „Konečně jsme slyšeli určité konkrétní kroky. Od slibů vidíme krok dál a všichni se strašně moc těšíme, aby to bylo i reálné a hmatatelné,“ shrnula dnešní setkání s ministry primátorka Děčína za ANO Marie Blažková.

I když je ghett více, zmenšují se. Lidé se také v posledních letech stěhují do odlehlejších a menších míst. Tam ale stěží najdou práci, nemají v dosahu školy a chybějí zde neziskové organizace a sociální pracovníci.

„Čím menší obec, tím méně sil a nástrojů na to, aby mohla s tímto fenoménem bojovat. Ve větších městech se problém utlumuje a stěhuje se do menších měst až do malých obcí,“ upozornil v Ranním interview Radiožurnálu ředitel Agentury pro sociální začleňování Radek Jiránek.

Nová koncepce sociálního bydlení

Vláda nově schválila koncepci sociálního bydlení. Lidé bez přístřeší nebo v ohrožení zdraví a života podle ní mají dostat krizové byty. Neziskové organizace si podobu návrhu pochvalují.

„Koncepce jasně říká, co by měly dělat obce, co by měl dělat stát, co ministerstvo, co úřad práce, jak by v tom fungoval dávkový systém,“ potvrdil Vít Lesák z nevládní organizace Platforma pro sociální bydlení.

„Mnoho obcí, které se snaží vyřešit bytovou politiku, tak jasně potřebují od státu vědět, s čím můžou počítat, na co budou peníze, co stát po nich chce, a co naopak nechce. Tohle přesně ta koncepce navrhuje – jednoznačná vodítka pro obce a docela výraznou podporu,“ dodal Lesák.

Konkrétní pravidla pro pomoc je třeba upravit v zákoně, aby každý věděl, na co má nárok. „Bude tam nárok na sociální bydlení. To znamená, po splnění určitých kritérií budu mít nárok na to, abych mohl v krizovém bytě bydlet. Druhá stránka pomoci musí směřovat od státu směrem k obcím, aby obce měly dostatek finančních prostředků na zřizování takových bytů,“ dodal Radek Jiránek.

Vládní agentura pro sociální začleňování také chystá projekt, kam se má zapojit sedm desítek měst. Z evropských fondů by podle ministra Jiřího Dienstbiera z ČSSD mohly čerpat na své projekty až deset miliard korun.

Počet ghett se od roku 2006 zdvojnásobil, žije v nich až 115 tisíc lidí

Číst článek

ČRo, Jana Čermáková, mkp Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít