Počet ghett se od roku 2006 zdvojnásobil, žije v nich až 115 tisíc lidí
Počet takzvaných vyloučených lokalit se za posledních devět let v Česku zdvojnásobil. Zatímco v roce 2006 bylo chudinských domů, ulic a čtvrtí kolem tří stovek, loni jich existovalo už 606. Ghetta jsou ve 297 městech a obcích, žije v nich až 115 tisíc lidí. V roce 2006 to bylo 80 tisíc. Ukázala to aktuální analýza sociálně vyloučených lokalit, kterou pro ministerstvo práce vypracovala po devíti letech znovu společnost GAC.
Ghett přibylo ve všech krajích, primárně ale problém zatěžuje čtyři kraje - Ústecký, Moravskoslezský, Karlovarský a Olomoucký.
„Zatímco v Ústeckém kraji můžeme mluvit o větších lokalitách, které jsou třeba součástí měst, Karlovarský i třeba Olomoucký jsou venkovské lokality,“ popisuje sociolog Karel Čada, projektový manažer společnosti GAC.
V Karlovarském kraji se počet ghett ztrojnásobil. Zatímco před devíti lety jich tam výzkumníci napočítali 18, loni už 61. V Plzeňském, Jihomoravském či Moravskoslezském kraji se počet chudinských míst zvedl zhruba 2,5krát.
V Česku přibylo ghett. Zatímco v roce 2006 jich bylo kolem tří set, letos už více než šest set. Více projektový manažer společnosti GAC Karel Čada
Ke zhoršení situace přispěla podle autorů ekonomická krize a stěhování lidí za dostupnějším bydlením. Ještě výraznější roli ale prý hraje to, že v ghettech vyrůstají nové generace, které nemají šanci se z chudinského prostředí vymanit.
„Tato generace si pořizuje rodiny, ale vzdělávací systém zároveň zřejmě nebyl schopen je nastartovat v kariéře mimo sociální vyloučení a v uplatnění na otevřeném trhu práce,“ vysvětluje Čada.
Podle autorů analýzy už ghetta nejsou městskou záležitostí. Lidé se stěhují do odlehlejších míst a chudinské lokality se rozpadají na menší celky. V roce 2006 ve vyloučeném místě žilo v průměru 271 obyvatel, loni 188.
Většinu obyvatel ghett tvoří Romové. Podle analýzy ale přibylo míst, kde už jsou v menšině. V chudinských domech a čtvrtích se ocitají často nezaměstnaní, zadlužení, osoby s nízkým vzděláním, ale i senioři, kteří představují sedm procent obyvatel ghett.
Výrazně vzrostlo množství lidí, kteří bydlí v ubytovnách. V nich v roce 2008 pobývalo kolem 11 tisíc dětí a dospělých, kteří dostávali doplatek na bydlení. Loni v prosinci v ubytovacích zařízeních bylo už 27 tisíc osob.
V Česku je na 700 ubytoven. Podle autorů analýzy ale ne ve všech končívají lidé v tísni. Některé slouží pracovníkům a jiné jsou pro lidi, kteří nejsou v nouzi.
V ghettech je bez práce 80 až 85 procent lidí. Zhruba pětině dospělých ani pracovní místo nezaručilo to, že se dostanou ze dna. Podle odhadů má zkušenost s prací načerno zhruba třetina až polovina žen a mužů z ghett.
Litvínov vybral pět oblastí, s jejichž řešením má pomoci Agentura pro sociální začleňování
Číst článek
Tři čtvrtiny obyvatel ghett, kteří jsou v produktivním věku, mají jen základní vzdělání. V problémových lokalitách do školky dochází v průměru třetina dětí. V některých místech je to jedno z deseti dětí, jinde ale naopak všechny.
Víc než pětina školáků z vyloučených míst chodí do třídy, kde jsou převážně romské děti. Podíl proti roku 2006 podle autorů poklesl. Ve dvou třetinách zkoumaných ghett je nabídka aktivit pro volný čas.
Výzkum začal loni v lednu. Financoval ho Evropský sociální fond a stát. Výsledky poslouží k přípravě projektů ke zlepšení situace a k nasměrování toku evropských peněz.
