Podivné budování zásobníku zemního plynu na Vysočině

2. října  2009 v 13:33  
podzemní zásobník zemního plynu Háje u Příbrami - Foto: Česká plynárenská unie

podzemní zásobník zemního plynu Háje u PříbramiFoto: Česká plynárenská unie

V uranovém dole v Rožné na Vysočině má v horizontu několika let vyrůst obří zásobník zemního plynu. Státní podnik Diamo se kvůli tomu připravuje uzavřít smlouvu s poměrně neznámou společností Česká plynárenská.

Projekt, který je pro Českou republiku strategický, ale obklopuje od počátku řada zásadních otázek. Například proč se státní podnik chystá spolupracovat s firmou, v jejíž orgánech figuruje člověk, který byl elitním komunistickým špiónem? Proč nebylo kvůli transparentnosti celého projektu vypsáno výběrové řízení, nebo proč byl ze hry podivně vyřazen největší hráč na trhu s plynem - RWE Transgas? 

Rožná je posledním funkčním uranovým dolem ve střední Evropě. V části dolu, kde se uran netěžil, by měl podle plánů Diama a České plynárenské vzniknout zásobník o kapacitě 300 miliónů kubíků zemního plynu. 

AudioStáhnout
 

Reportáž Jana Hrbáčka o podzemním zásobníku plynu v Rožné

Pozice pro zásobník je ideální, zhruba 5 kilometrů od dolu totiž prochází vysokotlaké potrubí plynovodu. Protože se těžba uranu utlumuje, místní lidé se obávají o práci. Záměr Diama a České plynárenské tak veskrze vítají. Také místostarosta Rožné Libor Pokorný vnímá zbudování zásobníku jako přínos. 

"Pro obec Rožná to je velice pozitivní záležitost, protože rozhodně proti uranovému průmyslu, u nějž tu bylo výrazně vyšší ekologické zatížení, nás tohle prakticky neohrozí a zároveň to zajišťuje spoustu pracovních příležitostí v dlouhodobém horizontu," řekl Pokorný a dodal: 

"Takže pro obec Rožná, a především pro zaměstnanost v tomto regionu je to plusový bod rozhodně." 

Neproběhla transparentní soutěž 

Státní podnik Diamo vypisuje zadávací řízení i u zakázek malého rozsahu. Tentokrát ale žádná veřejná transparentní soutěž neproběhla.. 

"Výběrové řízení jsme nedělali, neboť nám to zákon neukládá. Osloven písemně nebyl taky nikdo. V podstatě jsem o tom informoval tehdejšího ministra pana Římana, on mi řekl, které firmy mám oslovit a z nich se přihlásily dvě: Česká plynárenská a RWE Transgas," vysvětlil Českému rozhlasu ředitel Diama Jiří Jež. Na otázku, zda řediteli Diama řekl tehdejší ministr Říman přesně, jaké firmy navštívit, Jež uvedl: 

"Tak jsme se kolem toho tak nějak bavili. Pochopitelně je to obrovská záležitost - 12 miliard není maličkost. Nemohou do toho jít slabí hráči. Takže to byly jen ty nejsilnější a většina řekla, že to je pro ně drahá záležitost. Pouze tyto dvě mají silný zájem." 

Ředitel Jež také odmítá, že by se například Česká plynárenská ozvala sama. "Ne, ne, všechny jsme kontaktovali sami," tvrdí Jež. 

potrubí, plynovod - Foto:  Archiv ČRo

potrubí, plynovodFoto:  Archiv ČRo

Druhý zájemce 

Na celé věci je podivné, že Diamo se už domluvilo s Českou plynárenskou, aniž by vyrozuměla dalšího zájemce - RWE Transgas, který také projevil zájem terén prozkoumat. 

"Naše dceřiná společnost RWE Gas Storage, která provozuje podzemní zásobníky zemního plynu v České republice, projevila zájem o možnost provedení průzkumu v lokalitě Rožná," říká mluvčí Transgasu Martin Chalupský. 

"My jsme zatím žádnou odpověď na naši žádost nedostali, ale z novin jsme se dočetli, že ta možnost provedení průzkumu i následná realizace zásobníku už byla přidělena jiné společnosti. To bylo pro nás překvapující, protože jsem čekali, že dostaneme vyrozumění normálně klasickou úřední cestou," dodal Chalupský. 

Zrod projektu 

Česká plynárenská má zájem i o další důl, který spravuje Diamo - Okrouhlou Radouň v jižních Čechách. Projekt by měl podle prvních odhadů stát zhruba dvacet miliard korun. 

"Iniciovali jsme to sami a iniciovali jsme to z toho důvodu, že máme kontrakt s jednou společností, která nám zajišťuje dodávky jak do České republiky, tak vůbec do Střední Evropy," řekl Českému rozhlasu krátce před svým odletem do USA Ladislav Dráb z České plynárenské. 

"Vzhledem k tomu, že máme potřebu skladovat zemní plyn, tak jsme se rozhodli využít možnosti, která se tady v České republice naskytla. To znamená využít jak lokalitu Okrouhlá - Radouň, tak lokalitu Rožínka," uvedl dál Dráb. 

Zdroje financování 

Podle názoru Transparency International mělo Diamo kvůli čistotě celé operace rozhodně vypsat výběrové řízení. A jak chce Česká plynárenská celý projekt financovat? 

"My máme zajištěné financování ze soukromých zdrojů. Nebo kdybychom se rozhodli pro spolupráci s jiným partnerem, tak ten by do toho měl přinést další finance," dodává jeden z akcionářů firmy Ladislav Dráb. 

Česká plynárenská dostala licenci na obchodování s plynem v roce 2007. Když přišly loni na jaře problémy s dodávkami plynu z Ruska, nabídla Česká plynárenská plyn od norské společnosti Statoil Hydro. 

Nabídku ale nikdo z velkých hráčů na trhu s plynem nevyslyšel. Projekt velkokapacitního zásobníku plynu je pro Českou republiku velmi důležitý, protože výpadky v dodávkách plynu se mohou kdykoli opakovat. 

Podivná minulost akcionářů 

Jeden z akcionářů společnosti, která chce vybudovat zásobník plynu v bývalém uranovém dole, působil před rokem 1989 na vysokém postu v komunistické rozvědce. 

Zakladatel sesterské společnosti, který má ve firmě skrytý vliv, obchodoval s jiným komunistickým špiónem, který je navíc zapletený do mnohamiliardových finančních podvodů. 

AudioStáhnout
 

Reportáž Jana Hrbáčka o lidech z České plynárenské

Eduard Pálka - krycí jméno Zelina. Dnes jeden z akcionářů a obchodní ředitel České plynárenské. Pálka působil před rokem 1989 jako agent komunistické rozvědky. Ta elitního špióna takzvaně legalizovala pod krytím diplomata na rezidentuře v Tokiu. Na místa podobného typu byli vysíláni jen ti nejlepší příslušníci tajné policie. 

Pálkův personální spis, který má rozhlas k dispozici, se hemží pochvalami a odměnami. V obsáhlém dokumentu StB pod krycím názvem Ekon se popisuje jeden z úkolů agenta Zeliny. 

Napojení na Rusko? 

Ten posílá do centrály rozvědky citlivé materiály z tokijské pobočky západoněmecké Commerzbank. 

"Upozorňujeme, že vzhledem k nutnosti utajit kanál získávání shora uvedených materiálů, nelze distribuovat získávané materiály československým spotřebitelům v originále," píše v tajné depeši v září 1988 agent Zelina na rozvědku. 

V této souvislosti se spekuluje i o možném napojení společnosti na Rusko, na příslušníky bývalé tajné služby KGB, což by vzhledem k minulému angažmá Eduarda Pálky nebylo nereálné. Co říká na podobné informace Ladislav Dráb, který za společnost komunikuje? 

"Já to v žádném případě jako problém nevnímám. Eduard Pálka je i jeden z akcionářů z společnosti. To za prvé. Za druhé je to hlavně velmi schopný člověk a odborník. My v žádném případě, i kdybychom měli mít napojení na Východ, jak vy říkáte, na Rusko, tak bych o tom musel vědět, ale já o tom teda nevím." 

Spojení z Vostrým z Harvardských fondů 

Ladislav Dráb ve firmě ve skutečnosti reprezentuje zájmy svého otce, taktéž Ladislava Drába. Ten v roce 1986 emigroval do Kanady a část jeho rodiny tam dodnes zůstala. 

Dráb se po roce 1989 do České republiky vrátil a spolu s dalšími společníky rozjel byznys s dodávkami elektřiny pro malé a střední podniky, později k tomu přidal i plyn. 

Jeho kontakty z Kanady mu údajně pomohly i k ojedinělé smlouvě na krátkodobé dodávky plynu z Norska, který nyní vozí kromě Česka i do dalších zemí Střední a Východní Evropy. 

Začátky obchodování emigranta Drába jsou spojeny s Borisem Vostrým. Ten byl před rokem 1990 vysokým důstojníkem komunistické Státní bezpečnosti, později společně s Viktorem Koženým založili finanční impérium Harvardských fondů, které vytunelovali a z republiky uprchli, aby se vyhnuli trestnímu stíhání za mnohamiliardové finanční podvody. 

Vostrý se dnes skrývá v karibském Belize a je na něho vydán mezinárodní zatykač. 

Manželka učila rozvědku cizí jazyky 

Bez zajímavosti není, že i manželka obchodního ředitele České plynárenské Eduarda Pálky se za svobodna jmenovala Drábová. Z personálního spisu rozvědky vyplývá, že učila agenty StB cizí jazyky. 

Ladislav Dráb ale rodinou vazbu v narážce na šéfku Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danu Drábovou popírá. 

"To byste se mohl zeptat také, jestli je moje příbuzná Dana Drábová. A já vám na to nedovedu odpovědět, protože to jméno sice neobvyklé, asi zřejmě někdy příbuzní budeme, ale nevíme o tom." 

Žádné ochranné mechanismy 

A co říkají na informace o podivném uzavření kontraktu a minulosti představitelů energetické skupiny obyvatelé Rožné? 

"To nám nevadí, protože to my jako obec rozhodně nemůžeme ovlivnit. Myslím si, že od toho máme státní úřady, které si to mají pohlídat. Pro nás, co se týká našich místních zájmů, je tohle rozhodně pozitivní," říká místostarosta Rožné Libor Pokorný. 

AudioStáhnout
 

Rozhovor se zvláštním vyslancem pro energetickou bezpečnost Václavem Bartůškou

Zvláštní velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška podotýká, že stát nemá v byznysu s plynem téměř žádné kontrolní mechanismy. 

"Stát nemá dnes v oblasti zemního plynu žádné nástroje. V ropě máme ještě pořád ve vlastnictví státu ropovody, produktovody a zásoby. V plynu nemá stát žádné nástroje kromě regulačních. 

S vyjádřením Bartušky koresponduje i prohlášení mluvčího Bezpečnostní informační služby Jana Šuberta. 

"Energetika je samozřejmě odvětví, do kterého se promítají důležité strategické zájmy státu. Z tohoto zorného úhlu se také energetikou zabýváme. Je třeba ale říct, že nás v oblasti energetiky zajímají takové firmy, jejichž podnikání má pro českou ekonomiku velký a zásadní význam," řekl Šubrt a poznamenal: 

"Pro nás není rozhodující, jací lidé na jakých místech ve firmě sedí. To je interní věc podniku nebo společnosti. Jediné, co nás zajímá, jsou vnější projevy firmy jako celku. Jestli její podnikání, obchody, jednání nepoškozují zájmy státu." 

Autor:  Jan Hrbáček  (hrb), Daniel Burda

Nové články v rubrice

Tipy

« »
David Rath - Obvinění z korupce - Foto: Marie Štruncová

Kauza Rath

Co vše se událo kolem obvinění z korupce

 
Jana Zemková - reportérka z Olomouckého kraje - Foto: Michal Jindra

Přerov a okolí dobře zná

reportáže ve vysílání i na webu

 
Mobilní aplikace Zprávy ČRo - Foto: Michal Jindra

Číst nás můžete

i když nejste u počítače

 
Roman Verner - reportér ze Zlínského kraje - Foto: Michal Jindra

Zlín a Vsetínsko mapuje

do vysílání i na web

 
Zpravodajka Českého rozhlasu Kateřina Procházková - Foto: Michal Jindra, Kateřina Procházková

Reportáže z Jihovýchodní Asie

ve vysílání i na webu

 
Hana Mikulincová - reportérka z Kraje Vysočina - Foto: Michal Jindra

Do vysílání i na web

přináší zprávy z Vysočiny

 
Promo - Občanský zákoník - Foto: Michal Jindra

Udělejte si přehled

v novém kodexu

 
Ukrajina - krize - Foto: Michal Jindra

Bouřlivé dění

sledujeme každý den

 
Zpravodajové z Ústeckého kraje - Foto: Tomáš Šácha

Zpravodajský tým

přináší informace do vysílání i na web

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas