Pokud by ČR měla vstoupit do takové eurozóny, budu proti, říká Babiš k Řecku
Jedním z politiků, kterým se včerejší dohoda o řeckém dluhu nelíbí, je i český ministr financí Andrej Babiš (ANO). Podle něj je to „špatný signál“ o tom, jak funguje eurozóna, a byl by prý proti tomu, aby do takového společenství Česká republika vstupovala. Babiš to řekl v rozhovoru, který dnes poskytl Českému rozhlasu před odletem na schůzku ministrů financí zemí EU ECOFIN.
Do Bruselu jedete s jasným vzkazem, že česká vláda se nechce nijak podílet na půjčce Řecku. Zjišťoval jste si, kolik dalších ministrů financí je stejně ostře proti pomoci jako vy?
Tak já do Bruselu jedu hlavně preventivně, protože ECOFIN, schůzka ministrů financí, má úplně jiný program a není jisté, jestli vůbec o Řecku bude řeč.
A máte tu situaci zmapovanou, kdyby na to došla řeč?
Včera byly nějaké spekulace – eurozóna hledá na překlenovací půjčku. Samozřejmě v minulosti byl použitý takzvaný Evropský mechanismus finanční stabilizace (EFSM), ten je v rozsahu 60 miliard eur, z toho čerpalo v minulosti Portugalsko a Irsko, ale Evropská rada řekla, že po červnu 2013 se tenhle mechanismus nemá používat.
Takže my samozřejmě budeme prosazovat, aby eurozóna hledala překlenovací půjčku, než tedy ten evropský stabilizační mechanismus nastoupí, někde jinde.
To znamená, že v tom případě by za půjčky Řecku neručila Česká republika coby země, která není členem eurozóny, chápu to správně?
Určitě. Samozřejmě je to hlavně problém eurozóny. Ono to vypadá, že některé země se snaží do toho zatáhnout celou Evropskou unii ve jménu solidarity, ale já myslím, že ten problém se měl řešit v roce 2011, kdy Řecku už jednou byly odpuštěny dluhy ve výši 100 miliard eur, a to rozhodnutí podle mého názoru není správné.
Je jasné, že Řecko dluhy nemůže zaplatit, a drastická opatření, která samozřejmě oprávněně eurozóna od Řecka chce, ta, myslím, spíš povedou ke zhoršení celkové ekonomické situace hlavně těch lidí, kteří tam žijí a kteří jsou dneska vlastně bez peněz.
Co když se ale bude jednat o fondu EFSM? Česká republika by byla zemí, která by ručila za půjčky Řecku? Co budete dělat v takovém případě, že zbylé země by Českou republiku přehlasovaly, máte nějaký plán?
Určitě pokud by k tomu došlo, tak skutečně jde jenom o dočasnou záležitost, než nastoupí Evropský stabilizační mechanismus. A v tom případě my určitě budeme trvat na tom, aby tam byla garance, že překlenovací úvěr bude mít samozřejmě nějaký časový limit – já myslím, že to nebude víc než v řádu měsíců.
Ale říkám, jsou to spekulace, takovou informaci nemáme, a já jsem dokonce mluvil s některými ministry a někteří tam vůbec nejdou, protože jsou tak vyčerpáni z těch jednání s Řeckem, že na ECOFIN ani nepřijedou. Takže uvidíme, kdo tam vůbec bude a o čem se bude jednat.
Experti počítají, jak dát Řecku první pomoc. ČR opakuje, že se na ní nechce podílet
Číst článek
Opozice namítá, že vláda minulý týden jasně řekla, že se na úhradě dluhu Česko nebude podílet. Nabízejí se nějaké možnosti, jak by Česko mohlo vzdorovat většině v případě, že by na to nakonec došlo a většina ministrů na místě byla a došlo k hlasování?
My samozřejmě máme z minulosti nějaké uzavřené dohody a také samozřejmě čerpáme z Evropské unie 87 miliard – více, než tam dáváme. Ale znovu opakuji, to není skutečně žádný problém a já tam nevidím žádné riziko a možná k tomu ani vůbec nedojde. Já tam jedu s tím, že my nechceme ručit, my nebudeme půjčovat peníze Řecku a tenhle problém si musí skutečně vyřešit hlavně státy eurozóny.
Ten názor zastáváte vy dlouhodobě. Přece jenom – v čem by bankrot Řecka byl lepší? Nemusela by přes to všechno posílat Evropská unie peníze do země dál, aby ji stabilizovala, než například přijme zpět svou původní měnu?
Bankrot není nic špatného. Samo Řecko chtělo odpustit asi 93 miliard eur, samozřejmě jako precedens je to špatně, ale je jasné, že ta opatření, která eurozóna chce – to znamená vyrovnaný důchodový účet, navyšování DPH nebo je tam závazek prodat za 50 miliard euro majetek – tak ti noví investoři si také počkají, co se stane.
To je dlouhodobý proces a já silně pochybuji, že 313 miliard eur (celková výše řeckého dluhu, pozn. red.), i kdyby se Řecko jakkoli snažilo, že to může skutečně splatit nebo dostát svým dalším závazkům.
Nehrozil by scénář, že by Řecko chtělo vystoupit i z NATO a že by to mohlo ohrozit i alianční spolupráci včetně důležitých základen, které v Řecku jsou a o kterých se třeba tolik často nemluví?
Ale to není jako nepřátelská záležitost. Já znovu opakuji: vystoupení z eurozóny Řecku pomůže. A znovu opakuji, že bez nějakého odpisu dluhu – kdy samozřejmě principiálně je to špatně – to nepůjde. Takže Řecko určitě potřebuje humanitární pomoc a hlavně potřebujeme uzavřít schengenskou hranici v Řecku, aby tam tudy neproudily do Evropy tisíce ilegálních uprchlíků.
Takže Evropská unie má být solidární, ale zase si hrajeme na něco a je to takové politické rozhodnutí, které je špatné a znovu to tu eurozónu doběhne. Aspoň pro mě osobně je to špatný signál, jak eurozóna funguje. A pokud my máme někdy vstupovat do eurozóny, tak bych řekl, že pokud tam Řecko bude s těmito dluhy a my bychom tam někdy měli vstoupit s nějakými zárukami, tak já rozhodně budu proti, protože je jasné, že ten řecký problém není vyřešen.
