Policie nasazuje čím dál tím míň odposlechů. Zatýká díky nim hlavně dealery drog a zloděje
Policie v loňském roce nasadila téměř 7000 odposlechů. To je o 550 méně než v roce 2014. Vyplývá to z policejní analýzy za minulý rok, kterou v úterý projednávali poslanci z komise pro kontrolu použití odposlechů. Nejvíce telefonů sledovala národní protidrogová centrála, pak pražská policie a následně Útvar pro odhalování organizovaného zločinu.
Z analýzy vyplývá, že policie pomocí odposlechů odhaluje hlavně drogovou kriminalitu, dále pak loupeže a vydírání.
Pachatelé drogových nebo majetkových trestných činností totiž častěji řeší spoustu věcí po telefonu, na rozdíl od takzvaných bílých límečků, kteří se proti odposlechům brání různými rušičkami a do telefonu si říkají jen to nejnutnější.
Podle předsedy komise Daniela Korteho z TOP 09 jsou ale odposlechy nadužívané. „Obávám se, že zvláště u některých vyšetřovatelů ve spolupráci se státním zástupcem a spolupráci s vybranými soudci se to prostě nadužívá: Tak tam ten odposlech dáme a ono z toho něco vylovíme,“ říká Korte.
Změna s Kubiceho zprávou
Obvykle se ale o zpřísnění podmínek nasazování odposlechů mluví, až když vyjde najevo, že policie odposlouchávala někoho z politiků.
Jako například v roce 2006, když vyšlo najevo, že policie takzvaně „napíchla" desítky nevinných lidí včetně dvou desetiletých dětí. A to při vyšetřování, kdo vynesl ven na veřejnost důvěrnou Kubiceho zprávu o údajném propojování zločinu a politiky.
Tehdy byli podezřelými z vynesení zprávy poslanci opoziční ODS Ivan Langer a Jan Vidím. Vedle nich policie nasadila odposlech i na olomouckého primátora, jeho ženu, jejich desetiletou dceru nebo jejího stejně starého spolužáka s matkou.
Od té doby začalo odposlechů ubývat: z téměř 10 tisíc za rok 2004 na pět tisíc v roce 2009. V dalších letech následoval nárůst, který se zastavil až letos.
Intimní hovory na stránkách novin
Poslanci můžou kontrolovat náhodně některé odposlechy, zhruba si prý vyberou asi deset telefonních čísel a prověří, jestli byla odposlouchávána podle regulí. Poslanec Václav Klučka z ČSSD ale říká, že komise za posledních pět let nepřišla na to, že by detektivové při nasazování odposlechů pochybili.
„Já si myslím, že pochybení byla pouze malá a administrativní, nebylo to nic, co by znevažovalo práci orgánu činných v trestním řízení,“ doplňuje Klučka.
Problém je ale spíše vynášení odposlechů. To bylo zcela evidentní v kauze bývalé šéfky premiéra Jany Nagyové, dnes Nečasové, kdy se na veřejnosti objevily její zcela intimní hovory s tehdejším premiérem Petrem Nečasem.