Před 85 lety se uskutečnil první přímý rozhlasový přenos v Československu
Přesně před 85 lety se uskutečnil první rozhlasový přenos z Národního divadla v Praze. Tehdy jediná stanice Radiožurnál nabídla posluchačům Smetanovu operu Dvě vdovy. Stačil k tomu jeden mikrofon a telefonní spojení s Národním divadlem.
"Tady u té zdi, přímo pod nápovědní budkou, která je asi ve výši 15 metrů nad námi, jsem měl lavičku, na té stál pětilamplový zesilovač a vedle telefonní přístroj na dorozumívání. A mikrofon stál na tom samém místě, jako stojí nyní," zavzpomínal po několika desetiletích na první přenos z Národního divadla technik Karel Koníček.
Dnes už při velkých přenosech snímá zvuk třeba čtyřicet mikrofonů najednou a to samozřejmě vyžaduje odpovídající technické zázemí. Přibližuje ho mistr zvuku Tomáš Tomka:
Historii i současnost přímého rozhlasového vysílání přiblížil redaktor Jan Herget
"Dnes na to máme přenosové vozy, abychom dokázali v podstatě ,sejmout' kdykoli, kdekoli a cokoli. Přenosový vůz je v postatě mobilní režie, která je vybavená veškerým zařízením jako studio."
"Neslouží jenom k tomu, aby se přenášel zvuk z jednoho místa na druhý, ale zároveň se zaznamenává v digitální podobě do počítače nebo do zařízení DAT, a v analogové podobě ještě pořád tady máme magnetofonové stroje," vysvětluje Tomka.
Přenosové vozy Českého rozhlasu vyjíždějí do všech koutů republiky a můžou vysílat prakticky odkudkoli. Posluchačům nabízejí desítky pořadů ročně - nejvýznamnější přenosy jsou například předávání vyznamenání 28. října nebo zahájení Pražského jara. Největší událostí je ovšem rozhlasový festival Prix Bohemia v Poděbradech.
Před každým přenosem je potřeba takzvaně zmapovat prostor, upozorňuje dále Tomáš Tomka:
"Před každým přímým přenosem nebo před velkým natáčením se dělá takzvaná realizační obhlídka, kdy zjistíme podmínky, za kterých se to bude dělat. Snad jediné omezení, které máme, je to, že přenosový vůz může stát maximálně do 200 metrů od místa, kde se to koná, protože pořád jsme ještě propojení kabelem vícepárovým. Ale když by byl požadavek i na větší vzdálenost, dokážeme se z toho nějakým způsobem vylhat a uděláme to," dodává mistr zvuku.
Před 85 lety běžel signál po telefonních drátech, dnes vychází z přenosového vozu v digitální podobě a vzduchem míří na vysílací pracoviště v rozhlase. Odtud už se odbavuje stejně jako běžné vysílání.
Díky přenosové technice může rozhlas nabídnout zajímavé a výjimečné události tisícům posluchačů - živě a v té nejlepší kvalitě.
