Půl šumavského parku bez zásahů? Není třeba to mít v zákoně, zní z obcí i z ministerstva
Pod petici za zákaz výstavby v šumavském národním parku a rozšíření území s volnou přírodou se už podepsalo víc než 58 tisíc lidí. Petice, k níž se dnes konalo v Senátu veřejné slyšení, požaduje, aby správa parku nechala do roku 2030 alespoň polovinu území volnému vývoji.
Fungování národních parků by měla upravit novela zákona o ochraně přírody, která je teď před závěrečným hlasováním v Poslanecké sněmovně.
Ekologická sdružení chtějí, aby v ní byla jasně daná rozloha území šumavského parku ponechaného přírodě. Petice, pod níž jsou jako autoři podepsáni Jaromír Bláha z Hnutí DUHA, Pavel Kindlmann z Přírodovědecké fakulty UK a herec Petr Vacek, požaduje, aby správa parku do roku 2030 nechala alespoň polovinu území volnému vývoji.
„Už teď je v tom stavu přírodě blízkém 50 procent rozlohy národního parku,“ uvedl Jaromír Bláha.
Pro tato území chtějí ekologové zákonné záruky, že do něj nebude člověk zasahovat. „Tam rozhodně větru a dešti neporučíme, tam už teď může vládnout příroda sama, aniž bychom tam museli cokoli sázet, doplňovat nebo nějak té přírodě do toho zasahovat,“ doplnil Bláha.
Starosta Modravy: Bez souhlasu nepostavíte ani kadibudku
Odlišný pohled mají ovšem starostové obcí, které se nacházejí na území parku. Třeba podle starosty Modravy Antonína Schuberta aktivisté varováním, že by na území parku mohly vyrůstat developerské projekty, pouze straší lidi.
„Nic nepostavíte na území národního parku – ani kadibudku, ani rodinný domek, ani hotel, nic – pokud s tím nebude souhlasit Správa národního parku Šumava. To je státní správa a je nutno zkvalitní výkon státní správy, nikoli psát nové a nové zákony, které vůbec ta státní správa neumí vykonávat,“ poznamenal Schubert.
Výhrady má i ministerstvo životního prostředí. Náměstek ministra Vladimír Mana považuje požadavek na uzákonění bezzásahových zón za neodborný.
Podle něj navíc v připravované novele zákona o ochraně přírody už jedna pojistka proti častým zásahům je. „Máme ji zakomponovánu do moratoria na takzvanou zonaci,“ uvedl Mana.
Jde o to, že by v národních parcích bylo několik typů zón, a podle toho by se k nim přistupovalo. Tyto zóny by se po dlouhá léta neměnily.
„Minimálně po 15 letech vyhodnotíme, jestli se nám některé lokality posunuly směrem k tomu přírodnímu stavu. A mohou se postupně zvětšovat i ona území, kde už nebude potřeba zasahovat,“ doplnil Mana.
