Pytláci útočí i na chráněné druhy zvířat. Některé můžou i vyhynout
Pytláci si hledají své oběti i mezi chráněnými druhy zvířat. Dlouhodobě se problém týká třeba šelem, jako jsou vydra, rys nebo vlk. Pytláci zvířata nejčastěji otráví jedem. Ministerstvo životního prostředí společně s ochránci přírody chystají i plán, jak pytláctví předcházet.
„Případů pytláctví a trávení zvláště chráněných zvířat neubývá. Ukazuje to nejen počet nelegálně zabitých vyder, ale i počet dravců, kteří od roku 2006 uhynuli po otravě karbofuranem, což je velmi prudký jed,“ říká mluvčí resortu Jana Taušová.
Přestože je karbofuran zakázaný, podle policistů tato látka mezi lidmi stále je, dříve se používala v zemědělství.
Na zabíjení chráněných zvířat v Česku, například vydry, upozorňuje Tereza Mináriková ze společnosti ALKA Wildlife
Někteří lidé považují chráněná zvířata za takzvanou škodnou, a proto je zabíjejí. „Je to fenomén poměrně závažný a není to jenom případ České republiky,“ upozorňuje Tereza Mináriková ze společnosti ALKA Wildlife. Za nelegální zabíjení zvířat přitom hrozí až osm let vězení.
V České republice například žijí zhruba tři až čtyři tisíce vyder, ročně jich lidé podle ochránců zabijí i desítky.
„Je to každoroční trend, který se děje minimálně posledních dvacet let. To, co usuzujeme z našeho vlastního výzkumu, je, že to jsou pravděpodobně desítky případů ročně. Ovšem z toho jen jednotky případů jsou skutečně zdokumentovány, je k nim nějaký důkaz, pitva, trestní oznámení, řeší to policie,“ doplňuje Mináriková.
Stabilní stav populace
Připomíná, že vydra byla u nás na konci 70. let na hranici až vyhynutí. Od té doby se stav populace vydry zlepšil, hlavně s tím, jak se zlepšila kvalita našeho životního prostředí. V současnosti proto ochránci považují stav populace vydry za stabilní.
Nicméně, jak upozorňují, je to stále chráněný a ohrožený druh. „Vydra není jako králík, když to tak řeknu. Rozmnožuje se pomalu a dlouho se o mláďata stará,“ vysvětlila Mináriková.
„Náš výzkum ukazuje, že v případě, že by pytláctví nabývalo ještě větší podoby, tak se skutečně může stát, že by vydra začala ubývat a že teoreticky hrozí až úplný kolaps její populace,“ dodává Mináriková.
