Resort zdravotnictví řeší, jak odškodňovat děti, kterým ublížilo povinné očkování
Děti, kterým ublížily povinné vakcíny, by měl v budoucnu odškodnit stát. To je zatím poslední stanovisko Ústavního soudu. Změnu příslušného zákona budou poslanci schvalovat příští týden. Řada rodičů ale státem nařízené očkování dál zpochybňuje.
Ministerstvo zdravotnictví už na popud Ústavního soudu pracuje na tom, jak odškodnit rodiče dětí, kterým po očkování zůstaly opravdu vážné následky. Ročně se jedná o čtyři až pět případů.
„V tuto chvíli se ještě neví, zda to bude samostatný předpis, nebo jestli to bude zakomponované do jiného, již stávajícího předpisu. Ministerstvo se tím zabývá už dlouho, ale hledaly se nástroje, jak to udělat. Sbíraly se zkušenosti ze zahraničí, jak to mají jiné státy,“ vysvětlila Jana Prattingerová z ministerstva.
O způsobu, jak odškodnění do legislativy včlenit, se podle ní bude jednat ve čtvrtek. O novele zákona o veřejném zdraví, která očkování řeší, by měli poslanci hlasovat příští týden.
Někteří rodiče mají obavy z nežádoucích účinků vakcín. Argumentují studiemi, které podle nich prokazují, že neočkované děti mají lepší imunitu, a jsou tedy zdravější.
Odborníci ale trvají na svém – očkování je pro společnost menším rizikem, než kdyby se neočkovalo vůbec. Patří k nim i Hana Roháčová, primářka kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí na pražské Bulovce.
„Komplikace po očkování, které jsou běžné, to znamená bolestivost v místě vpichu, mírné zarudnutí, zvýšení teploty, u některých vakcín, třeba u očkovacích látek proti spalničkám, může být i mírná vyrážka, to ano, ale to jsou banální komplikace. Velké komplikace jsou extrémně vzácné a rozhodně profit očkování mnohonásobně přesahuje jakési minimální riziko,“ upozornila.
Běžné komplikace má 500 až 600 dětí ročně
Běžné komplikace zaznamená Státní ústav pro ochranu léčiv ročně u 500 až 600 dětí ze zhruba milionu očkovaných. Podle odpůrců vakcín je ale číslo daleko vyšší a nežádoucí účinky lékaři nepodchycují.
Pro děti v České republice je v současnosti povinné očkování hexavakcínou. Pokrývá záškrt, tetanus, černý kašel, dětskou obrnu, žloutenku typu B a onemocnění vyvolaná bakterií Haemophilus influenzae typu B. Další povinná vakcína chrání před spalničkami, zarděnkami a příušnicemi. Podle ministerstva se tak snížil výskyt vážných infekčních onemocnění. Některé děti ale očkování špatně snášejí.
„Chodíme na neurologii, do rizikové poradny, na rehabilitace, na klasické preventivní prohlídky, na foniatrii, a opravdu jsem se setkala s tím, že každý lékař má jiný názor na očkování,“ říká Erika Jeřábková, jejíž dcera se narodila předčasně.
Jeden lékař dívku údajně kvůli nízké poporodní váze očkovat nechtěl, druhý tvrdil, že právě proto se očkovat musí. Od navštěvovaných odborníků se prý matka jasné odpovědi nedočkala.
„Nesmí se pak lékaři, vakcinologové, poslanci, ministerstvo zdravotnictví a hygiena divit, že rodiče nemají důvěru v očkování ani v lékaře. Už tam je zkrátka strach z toho, že lékaři to nedělají pro dobro dětí, ale pouze proto, že mají strach z hygieny, z lékařské komory, z pokut,“ uvažuje paní Jeřábková.
