Školné a neúčast studentů na rozhodování? Na prestižních univerzitách běžná věc

28. února  2012 v 12:16  
Někteří studenti tento týden protestují proti školnému i údajnému omezení akademických svobod - Foto:  ČTK

Někteří studenti tento týden protestují proti školnému i údajnému omezení akademických svobodFoto:  ČTK

Řada českých vysokoškoláků odmítá školné i zmenšení moci studentů na řízení univerzity. Na prestižních amerických a britských univerzitách je ale běžné, že se za studium platí a to mnohdy nemalé sumy. Vzdělání je ceněnou hodnotou a kvalitní studium může absolventům zajistit dobrou profesní budoucnost.

Paul Whitaker žije v Česku už téměř dvacet let, vyučuje angličtinu a školí pedagogy. Učitelství vystudoval na britské University of Nottingham a na studium si musel vydělat. 

„Platil jsem kolem 2500 liber za rok. Dostal jsem ani ne stipendium, ale jen asi 200 nebo 300 liber, opravdu málo. Měl jsem studentský úvěr,“ popisuje studentská léta anglický učitel. 

 

Jak na školné a akademické senáty nahlížejí čeští studenti se zkušenostmi ze zahraničních univerzit, zjišťovaly reportérky Klára Bílá a Petra Benešová

Vložit na svůj web

Zaplatit za vzdělání bere jako samozřejmost, i když přiznává, že to není pro studenty lehké: „Je to úplně normální, že teď absolventi končí školu a mají vysoké dluhy. Pak pracují hodně let, jenom aby splatili dluhy.“ 

Česká vláda školné podporuje. Podle odborníků zvyšuje motivaci studentů dokončit vzdělání. Studenti ale namítají, že je finanční pomoc pro vysokoškoláky – tedy půjčky a spoření – špatně připravená a že po studiu nezvládnou školné splácet. 

Absolvent medicíny na prestižní Kolumbijské univerzitě v New Yorku Tomáš Konečný však vidí školné pozitivně a připomíná, že se platí téměř na všech prestižních univerzitách. 

„Nejúspěšnější školy ve Spojených státech nejsou přímo vůbec financované státem. Školné také vůbec není důležitý příjem školy. Přestože to školné se třeba nám v Česku může zdát astronomické, oni naprostou většinu peněz získávají od dobrovolných příspěvků absolventů,“ vysvětluje Konečný. 

Čtěte také: Studentům vadí hlavně školné a omezení akademických svobod

Pro české školy tedy doslova „americký sen“. Tuzemské univerzity naopak dotuje stát a školy mnohdy nevědí dopředu, kolik dostanou. Reforma by měla tuto praxi změnit a nastavit dlouhodobější smlouvy mezi státem a univerzitami. 

Podle Tomáše Konečného by jiné financování a také placení školného proměnilo vztah profesorů a studentů. 

„Vedení školy se s nimi pravidelně setkává a velice bedlivě naslouchá tomu, co říkají, protože většinou to v důsledku odráží to, jestli studenti budou spokojeni a v budoucnosti budou té škole zpátky dávat peníze,“ popisuje Konečný svou zkušenost z americké univerzity. 

Problematická vysokoškolská samospráva 

Zahraniční vysokoškoláci si dobře uvědomují, jaká je hodnota vzdělání, a podle toho se také zapojují do akademického života. Zájem o univerzitní život je tam mnohem vyšší. 

Proti reformě v pondělí protestovali i studenti Filozofické fakulty Univerzity Karlovy - Foto:  ČTK

Proti reformě v pondělí protestovali i studenti Filozofické fakulty Univerzity KarlovyFoto:  ČTK

Menší je naopak role studentů v akademické samosprávě. Podle Ondřeje Ditrycha, který studoval na Harvardu, tam do přímého řízení školy studenti vůbec nemluví. 

„Na Harvardu žádný akademický senát ani žádná instituce, která by byla ekvivalentem akademického senátu, není. Je tam jen určitá studentská organizace,“ vysvětluje Ditrych. 

Předseda České studentské unie Jiří Kohout přidává zkušenost z Německa: „V radě, která volila šéfa univerzity a schvalovala rozpočet, byla polovina lidí zvenčí a student tam byl třeba jeden ze 16. Ale když se člověk podíval na to, co pro studenty bylo klíčové, třeba samospráva na kolejích, tak tam si studenti zařizovali všechno od A do Z, v podstatě fungování té koleje zcela řídili.“ 

„Myslím, že je důležité, aby studenti měli silnou pozici právě v těch věcech, které se bezprostředně týkají jejich studia,“ míní Kohout.

Česká samospráva vypadá jinak: akademický senát, kde sedí minimálně třetina studentů, schvaluje rozpočet a rozhoduje o vývoji školy. Přitom studentská účast ve volbách do tohoto orgánu jen málokdy překročí deset procent, většinou je kolem pěti. 

Čtěte také: Ústup od školného nepomohl. Studenti budou dál protestovat

„Pozice studentů v akademických senátech je zneužívána k různým partikulárním zájmům. Stačí nahnat pár desítek prváků z nějakého oboru k volbám, aby tam naházeli nějakou kandidátku a najednou máte třetinu nebo polovinu senátorů na své straně,“ popisuje fungování vysokoškolské samosprávy v českých podmínkách Jiří Kohout z České studentské unie. 

Prestižní zahraniční univerzity mají na rozdíl od českých škol dlouholeté zkušenosti s odlišným financováním a také jiným přístupem ke studentům a akademickým svobodám. Jestli připravovaná reforma tuzemské školy vytáhne na globálním trhu nahoru, ukáže čas. Zatím zdejší univerzity obsazují v mezinárodních žebříčcích místa ve třetí stovce. 

Tématu reformy vysokých škol se bude věnovat dnešní Speciál Martina Veselovského. Vysíláme od 17:05 na Radiožurnálu. Sledovat můžete také online videopřenos. 

Autor:  Petra Benešová  (pbe), Klára Bílá  (klb), Mirko Kašpar
Pořad: Ozvěny dne  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: pondělí–pátek 12:10 a 18:10  |  Délka pořadu: 20 a 50 minut – vysíláno do prosince 2012  
 

Nové články v rubrice

Tipy

« »
Dění na Ukrajině - Foto: Alexandr Pícha

Bouřlivé dění

sledujeme každý den

 
Promo - Občanský zákoník - Foto: Michal Jindra

Udělejte si přehled

v novém kodexu

 
Program ČRo Sport - Foto: Michal Jindra

Program streamu ČRo Sport

Na webu vysíláme přímé přenosy

 
Mobilní aplikace Zprávy ČRo - Foto: Michal Jindra

Číst nás můžete

i když nejste u počítače

 
Volby 2014 - promo - Foto: Michal Jindra

Vše podstatné

na jednom místě

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas