Zprávy → Politika a společnost18. září  2016 v 06:00  

Stovky lidí ročně potřebují intenzivní péči. Lůžka pro těžce nemocné pacienty ale v Česku chybí

Nové pracoviště s deseti lůžky dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče v Plzni - Foto: Jana Kosová

Nové pracoviště s deseti lůžky dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče v PlzniFoto: Jana Kosová

To, že zdraví máme jen jedno, často pochopíme až v situacích, kdy už je pozdě. Lékaři sice umí zachránit vážně zraněné po těžkých nehodách, po mrtvicích nebo infarktech, zázraky ale nedokážou. Část pacientů se už domů nikdy nevrátí. Podle odhadů odborné anesteziologické společnosti stovky lidí ročně potřebují intenzivní péči u lůžka i několik let. Zařízení, která se umí postarat o takto postižené pacienty, je ale v Česku málo.

„To jsou pacienti, kteří už jsou třeba zbaveni ventilačního přístroje a budou přeloženi,“ říká na oddělení ARO v motolské nemocnici vedoucí lékař Jan Beroušek. V prosklených pokojích leží dva až tři lidé. Pohled na ně trochu mrazí. Z jejich těl vedou různé trubice, hadičky a kabely. Jsou napojeni na desítky přístrojů. Některé dávkují léky, jiné hlídají tep, další jim pomáhají dýchat. 

 

V Česku chybí lůžka pro těžce nemocné pacienty, ministerstvo chystá změny v systému rozmisťování pacientů. Natáčela Iveta Vávrová

Vložit na svůj web

„Tady máme pacienta, který utrpěl úraz po pádu. Je ochrnutý na všechny čtyři končetiny, je závislý na ventilačním přístroji,“ vysvětluje Beroušek. Muž je při vědomí a s lékařem komunikuje. Podle Jana Berouška bude potřebovat intenzivní ošetřování dlouhou dobu. „Oni trpí poruchami vyprazdňování, jsou ohroženi infekcí dýchacích cest.“ 

Do domácí péče ho lékaři zatím propustit nemůžou. „Pokud by pacient šel do domácí péče, rodina musí být vycvičena v péči o ventilátor. A musí hlavně umět řešit komplikace, které mohou s tímto nastat. Ať už je to třeba přicpání tracheostomické kanyly – najednou přestane ventilátor dýchat. Je to náročná čtyřiadvacetihodinová péče,“ říká lékař. 

Dobrá i špatná zpráva 

Takových pacientů je v Česku podle předsedy odborné anesteziologické společnosti Karla Cvachovce. čím dál víc. Jsou po těžkých úrazech, nemůžou se hýbat, nebo mají potíže s dýcháním. Často také mají poškozený mozek a nekomunikují s okolím, nebo jsou dokonce v kómatu. 

Karel Cvachovec - Foto: Anna Duchková

Karel CvachovecFoto: Anna Duchková

„Devastující cévní mozkové příhody lidé přežívají víc. To je dobrá zpráva, ale špatná zpráva je, že někteří z nich ve velmi špatném funkčním stavu. A ta otázka, kam s nimi, není řešena,“ upozorňuje Cvachovec. 

Podle dat odborné lékařské společnosti je v Česku asi 30 zařízení, která se umí o takové lidi postarat. Teď naposledy otevřela oddělení s lůžky pro deset pacientů Fakultní nemocnice v Plzni. Celkem má takovou péči v Česku asi 500 pacientů. Jenže to je podle Cvachovce málo. 

„Kapacita je naprosto nedostatečná. V České republice je jen na lůžkách resuscitačních oddělení hospitalizováno ročně asi 35 tisíc pacientů. Kdybyste vzala jenom 5 procent, což je ta dolní hranice mého odhadu, tak dojdete k řádům tisíců,“ upozorňuje předseda odborné anesteziologické společnosti. 

Vysoké náklady 

Pacienti tak i několik týdnů blokují lůžka, která pro ně nejsou vhodná nebo zbytečně drahá. Například měsíc na jednotce intenzivní péče vyjde na zhruba půl milionu korun, na speciálním pracovišti jako teď vzniklo v Plzni, je péče podle mluvčího VZP Oldřicha Tichého až pětkrát lacinější. „Záleží na náročnosti péče, ale měsíční náklady se v průměru pohybují od 85 do 100 tisíc korun na lůžko,“ upřesňuje Tichý. 

Čtěte také: Do registru dárců kostní dřeně se letos přihlásilo už téměř 1500 nových lidí

Nemocnice nebo ústavy nemají dosud motivaci zdravotní stav pacientů víc řešit. Je totiž jedno jestli na lůžku zůstávají 90 dní nebo tři roky. Ministerstvo zdravotnictví o problému ví. „Pro ministerstvo zdravotnictví je následná a tedy i dlouhodobá intenzivní péče důležitým úkolem, na kterém pracuje. Snahou je především zkrátit čekací lhůty na následnou intenzivní péči, zkrátit dobu hospitalizace, zvýšit počet pacientů navrácených do normálního života a v neposlední řadě i snížení nákladů,“ říká mluvčí resortu Ladislav Šticha. 

Ministerstvo proto teď vytvořilo nová pravidla, která určují, jací pacienti a jak dlouho můžou zůstat na dlouhodobém intenzivním ošetřování. Přes platby od zdravotních pojišťoven chce motivovat zdravotníky, aby s pacienty víc pracovali a ti mohli dřív přejít do rehabilitačních ústavů nebo domácího ošetřování. Nemocní by se tak měli na lůžkách rychleji střídat. Úpravou systému by také mělo české zdravotnictví ušetřit i několik miliard korun. Změny by mohly začít platit už od ledna. 

Autor:  Iveta Vávrová

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace