V Česku požádalo o azyl 60 Číňanů. Stát by udělením připustil porušování lidských práv
Ministerstvo vnitra řeší 60 azylových žádostí Číňanů. Podle zjištění Hospodářských novin je podali tamní pronásledovaní křesťané. Pokud by jim stát vyhověl, oficiálně by tak konstatoval, že Čína porušuje lidská práva, upozorňuje deník. V poslední době přitom dochází ke sbližování obou zemí. Prezident Miloš Zeman by podle mluvčího Jiřího Ovčáčka proti udělení azylu nebyl.
Dříve řekl, že by Česko nemělo přijímat žádné uprchlíky. Mluvčí Hradu ale upřesnil, že prezident měl na mysli pouze migranty přidělené podle evropských kvót.
„Pokud se jedná o tuto otázku, tam je opravdu velmi důležité, aby celá věc byla zevrubně prozkoumána, jaké jsou skutečné důvody žádosti. To mají v rukou pracovníci ministerstva vnitra,“ řekl Jiří Ovčáček Českému rozhlasu.
„Já předpokládám, že pokud by se jednalo o nějaké závažné případy, tak pan ministr vnitra bude pana prezidenta o věci informovat. Zatím k takovému kontaktu v záležitosti nedošlo,“ doplnil.
Čínští křesťané údajně do Česka přijížděli od února do května, a to v několika vlnách. Jsou členové deseti církví, jedna z nich sídlí ve Švýcarsku. Ministerstvo vnitra informaci odmítlo komentovat.
Čínu navštěvoval Zeman i Sobotka
Na návštěvu Číny v posledních letech dvakrát odletěli prezident Miloš Zeman i premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD. Na konci března návštěvu oplatil čínský prezident Si Ťin-pching, který přiletěl do Prahy. Číňané navíc v tuzemsku uskutečnili velké nákupy, a to například fotbalové Slavie nebo pivovaru Lobkowicz.
Čínské státní úřady oficiálně registrují pouze dvě křesťanské církve - katolíky a protestanty. Pokud v zemi působí i další komunity, úřady je považují za nelegální.
Nejvyšší představené dvou povolených církví vybírá přímo Peking, většinou bez bližších konzultací s Vatikánem. Komunistická strana také sama schvaluje a jmenuje biskupy v jednotlivých diecézích. To je hlavní důvod, proč jsou vztahy mezi Čínou a Vatikánem už řadu let velmi chladné.
Při březnové návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze mu kardinál Dominik Duka osobně předal dopis, ve kterém ho vyzval k respektování občanských a lidských práv.
Čína odstraňuje kříže i bourá kostely
Čínští křesťané si stěžují, že úřady proti nim někdy postupují velmi tvrdě. Například ve východočínské provincii Če-ťiang nechala místní vláda odstranit kříže z některých kostelů a několik protestanských i katolických dokonce zbourali, protože údajně byly postaveny bez potřebných povolení. Veřejně proti tomu protestoval místní biskup i další kněží.
Podle odhadů se v celé Číně ke křesťanství hlásí asi pět procent populace, tedy přibližně 70 milionů lidí. Víra je obecně rozšířená ve velkých městech, třeba v Pekingu, Charbinu, Kantonu nebo Šanghaji, kde v minulosti působili britští, francouzští a němečtí misionáři.
V křesťanské komunitě je také velmi populární město Wen-čou, kde je dodnes přes 2000 kostelů, kaplí nebo modliteben.
Čína se počtem žádostí nově dostala na třetí místo za Ukrajinu a Irák. Loni přitom v Česku o azyl požádali jen čtyři Číňani, v roce 2014 jich bylo 15. Ministerstvo vnitra má na rozhodnutí, zda azyl udělí, 90 dnů. Lhůtu ale může prodlužovat až na šest měsíců.
