Vláda by měla rozhodnout o tendru na provozování letecké záchranné služby
Při záchraně života jde vždy o minuty. A těžké nehody se zpravidla neobejdou bez zásahu vrtulníku. Kdo a jak v Česku zajistí leteckou záchrannou službu na příští roky, dnes bude řešit vláda. Na konci roku vyprší současné smlouvy se soukromými firmami v osmi regionech. Ministři proberou různé cenové posudky znalců, které se liší o dvě miliardy korun. Nové smlouvy by měly být na osm let.
Při práci leteckých záchranářů jde o vteřiny - sotva vrtulník přistane, lékaři musí okamžitě rozhodnout, co s pacientem:
„Tady se předává pacient z letecké záchranné služby našemu personálu a my určujeme, jestli máme čas na diagnostiku, nebo není žádný čas a okamžitě jedeme na operační sál. I takové stavy jsou,“ popsal nedávno ředitel Fakultní nemocnice v Plzni Václav Šimánek, jak musí být všechno zorganizované.
Kdo a jak v Česku zajistí leteckou záchrannou službu na příští roky, dnes bude řešit vláda. Více v reportáži Lenky Jansové
V některých regionech leteckou záchrannou službu provozuje armáda a policie.
„Já osobně bych pokládal za ideální, kdybychom byli schopni provozování letecké záchranné služby zajistit ve všech krajích formou dodávky ze strany policie nebo armády,“ říká premiér Bohuslav Sobotka.
„Na začátku té úvahy byla otázka na policii a armádu, jestli by nebyli schopni po roce 2017 tuto leteckou záchrannou službu provozovat. Policie a armáda reagovaly tak, že nemají kapacity na to, aby se ujaly ve všech krajích této letecké záchranné služby,“ dodává.
Kromě ministerstva obrany a vnitra provozují leteckou záchranku i soukromé firmy. Na konci roku vyprší současné smlouvy v osmi regionech. A je třeba uzavřít nové. Posudek s vyšší cenou napadlo ministerstvo financí, výhrady měli také lidovci.
„My jsme měli zásadní připomínky, které se týkaly právě ceny toho, na jak dlouhou dobu by měly být vysoutěženy. Debata je především o životnosti těch vrtulníků. Také mi přišlo logické, že má-li někdo kupovat vrtulníky, proč by to dělala komerční sféra, ať si je koupí policie a armáda a ty je pak provozují. Ty to ale odmítly,“ říká vicepremiér Pavel Bělobrádek z KDU-ČSL.
„Tady je velmi důležité podívat se, na jak dlouho to bude. Zatím jsme ve stavu, kdy se ještě některé věci vyřeší tak, aby to bylo komfortní a byli jsme schopni to prohlasovat,“ dodává.
Ve vládě je potřeba podle premiéra Sobotky vyjasnit si maximální hodnotu zakázky. „V tuto chvíli je k dispozici několik posudků na to, jaká by měla být maximální hodnota zakázky. Informace chceme objektivizovat. Jestliže je tu vedle sebe několik posudků, které zpracovali znalci, a tyto posudky jsou zpracovány na rozdílnou částku, pak je myslím důležité, abychom objektivizovali maximální hodnotu zakázky tak, aby ta zakázka byla maximálně efektivní z hlediska vynaložených finančních prostředků.“
Policejní záchranáři mají dál létat v Praze a Středočeském kraji, armádní na Plzeňsku a Karlovarsku. Podle prezidenta Asociace zdravotnických záchranných služeb Marka Slabého tendr na provozování letecké záchranky péči o pacienty nezhorší.
„My bychom samozřejmě rádi viděli, kdyby mohly všechny základny fungovat v nočním režimu. To je ale asi nesplnitelné, proto jsme přistoupili na kompromis a plný noční režim bude na vybraných základnách, které jsou v tuto chvíli, pokud vím, čtyři,“ uvádí Slabý.
