Vláda schválila vznik centrálního registru přestupků, také zvýší pokuty

Vláda dnes souhlasila se zavedením centrálního registru přestupků. V rámci novely zákona o přestupcích, kterou chce efektivněji bojovat s drobnou kriminalitou, podpořila zvýšení pokut za opakované spáchání přestupků proti majetku, občanskému soužití a veřejnému pořádku.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Milan Chovanec

Milan Chovanec | Foto: Filip Jandourek

Současný systém evidence přestupků je podle ministra vnitra Milana Chovance velmi nedokonalý, a proto je potřeba nový.

„Budeme vědět, jestli člověk přestupuje zákon poprvé, podruhé nebo popatnácté. A bude to znamenat, že k těm, kteří přestupují zákon už poněkolikáté, se budeme chovat tak, že budou mít vyšší sankci,“ řekl ke schválenému návrhu Chovanec.

„Důležité je z mého pohledu i to, že se lidé nebudou moci vyhýbat promlčení přestupku,“ dodal ministr vnitra.

Roční lhůtě se podle něj dříve lidé pokoušeli různě uniknout, a to například tím, že nekomunikovali s úřady. Teď ale bude po takovou dobu řízení přerušeno.

Přísnější trestání recidivy se má podle návrhu, který ještě musí projít Parlamentem, týkat například opakovaného rušení nočního klidu, znečišťování veřejného prostranství, drobných krádeží nebo méně závažných ublížení na zdraví.

Opakovaného spáchání přestupku se dopustí ten, kdo spáchá přestupek do jednoho roku poté, co jej správní orgán uzná vinným z předchozího přestupku.

Za opakovanou krádež pokuta až 30 tisíc

Recidivistům se zvýší horní hranice pokuty, kterou je za přestupek možné uložit, o polovinu. Za opakovanou drobnou krádež by tak zloděj místo pokuty do 20 tisíc korun musel zaplatit až 30 tisíc. Za opakované založení černé skládky bude místo 50 tisíc hrozit až 75 tisíc korun.

Novela také obecně zvyšuje pokuty, které lze za přestupky uložit - v blokovém řízení to má být místo současné tisícikoruny až 5 tisíc, pokud přestupkový zákon neumožňuje uložení pokuty vyšší.

„Změna výše ukládaných sankcí reaguje na požadavky praxe,“ tvrdí autoři návrhu.

S takovým řešením nesouhlasí ředitel vládní Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček:

„Já to dokonce vidím jako jisté riziko. Kriminalizace přestupků situaci těch, kteří se nějakých přestupků dopouštějí, zhoršuje a de facto je odstrkává ještě více na okraj společnosti, ještě více je vystavuje nějakému rizikovému jednání a situacím. Do budoucna u nich může vytvářet paradoxně mnohem rizikovější skupinu lidí. Represe sama o sobě sociální problémy neřeší, naopak je často zhoršuje.“

Zákaz vstupu do ulic, parků či okolí restaurací

Stejně tak návrh rozšiřuje možnost uložit zákaz vstupu do veřejně přístupných míst, kde se pachatel často zdržuje a dopouští se tam přestupků. Nově nebude podmínkou, aby se v těchto místech podával alkohol.

Zákaz se tak vedle restauračních zařízení bude moci vztahovat na vstup do konkrétní ulice, do prostranství před obchody, parků či blízkého okolí restaurací.

Ministerstvo vnitra chce zhruba po třech letech fungování nového systému vyhodnotit jeho efektivitu a poté případně uvažovat o rozšíření centrální evidence buď o další konkrétní přestupky, nebo o veškeré přestupky, které zákon zná.

Vladimír Kroc, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme